Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Dlouhá 24

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Dlouhá 24
Smyšlený příběh

Příběh: Dlouhá 24

Příběh: Dlouhá 24
❧

Krev na kamenech

Když Markéta z Rožmitálu přiložila prst k omítce, zůstal na něm náhlý, sladce hnilobný zápach, jako by někdo rozdrtil švestky přímo do zdi. Vzápětí se jí zvedla vlasy na krku – ne od větru, který foukal z Vltavy, ale od něčeho jiného, co se vynořilo z hlubin arkády. Před ní stál muž v černém plášti, který se nedal spatřit v žádném světle, ani v tom, které padalo z rozbitého okna nad hlavou. *„Ty jsi tu poslední, kdo ho viděl živého,“* řekl hlasem, který zněl jako kovy, jež tahají po kamenné desce.

Markéta sevřela v pěsti korálový kříž, který jí daroval arcibiskup, a nevěřícně se rozhlédla. Byla tu sama, jak si myslela – jen ona a prázdné nádvoří, kde se dříve švédské kopí probořila do kamene. Ale ten muž stál mezi sloupy, jeho tvář zakryta stínem, který se nepohnul ani když se Markéta posunula. *„On byl tvůj bratr, ne?“*

„Já… nemám bratra,“ zašeptala, i když věděla, že lže. Vojtěch zmizel před měsícem, když se vrátil z bitvy u Litoměřic. Nikdo neviděl, jak padl – jen se náhle ocitl mimo řady, jako by ho pohltla zem. *„Vrátil se sem,“* pokračoval muž. *„Ale ty jsi tu jediná, kdo ho může najít.“*

Markéta ucítila, jak se jí ledem dotýká dlaně. *„Kde?“*

„Za posledním obloukem.“ Ukázal na arkádu, kde se kámen zdál být zvlášť tmavý, jako by ho něco pohltilo. *„Tam, kde švédské dělo roztrhalo zeď. Ale ne prohlédlo ji.“*

Když se Markéta obrátila, byl prázdný vzduch. Jenomže na kamenném sloupku, kde stál, zůstala vlhká skvrna – jako by někdo vyplivl krev. A když se podívala na svou dlaň, byl na ní stejný zápach jako na omítce.

Následujícího dne našla v základech domu Vojtěchovo meč, zaklesnutý mezi kameny. Byl ještě teplý.

A když se vrátila do Litoměřic, nikdo si nevšiml, že v koutku úst má trochu prachu, který voní jako švestky a stará krev. A že se jí v noci zdá, jak někdo volá její jméno z hlubin arkády, kde světlo nikdy nedosáhne.

✦
Příběh se váže k památce Dlouhá 24 Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)