Příběh: Dlouhá 24

**Krev na kamenech** Když Markéta z Rožmitálu přiložila prst k omítce, zůstal na něm náhlý, sladce hnilobný zápach, jako by někdo rozdrtil švestky přímo do zdi. Vzápětí se jí zvedla vlasy na krku – ne od větru, který foukal z Vltavy, ale od něčeho jiného, co se vynořilo z hlubin…