Příběh: Obřany

**Krev na kameni** Pálil. Ne jen slunce, které se valilo z nebe jako roztavené olovo, ale ten zápach – spálené dřevo, pot a ještě něco, co se přilepilo na dlaních jako slaná krustace. Smil z Obřan stál na nejvyšší věži hradu, kde se mu dýchalo lépe, i když vzduch byl plný prachu…