Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Zámek Lomnice Nad Popelkou
  • Příběh: zámek Lomnice nad Popelkou

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

zámek Lomnice nad Popelkou
Smyšlený příběh

Příběh: zámek Lomnice nad Popelkou

Příběh: zámek Lomnice nad Popelkou
❧

„Dneska bys mě měla poslouchat.“

Ona se otočila, když slyšela jeho hlas, a v okamžiku, kdy se na ni jeho oči upřely, uvědomila si, že vůně čerstvě posečené trávy na nádvoří je jen pozadím pro ten, co jí teď vdechuje dýchání. Vilém Štěpanický z Valdštejna stál u kamenného sloupku, který držel padací most vzhůru, a jeho ruce, oblečené do černých rukavic, se třásly tak mírně, že by ji to mohlo oklamat, kdyby neznala ten výraz v jeho tváři – tvář muže, který ví, že se rozhoduje mezi životem a smrtí.

„Proč?“ zeptala se Markéta z Harrachu, a hlas jí zněl jako šepot, který se rozlil po kamenech. Byla ve svém šatě z hedvábí, které si sama šila z tkanin z Itálie, a na prstech měla prsten s rubínem, který jí daroval její otec, když ji provdal za Otu Bedřicha – muže, jehož jméno se teď stalo zkratkou pro její osud.

„Protože jsem ti slíbil, že se vrátím.“ Vilémův hlas byl pevný, ale jeho ruce se stále třásly. „A ty jsi mi slíbila, že počkáš.“

Markéta se podívala na zámek za ním – na kruhovou věž, na padací most, který teď visel jen na jedné šňůře, na kašnu uprostřed nádvoří, kde se odráželo slunce a vytvářelo na vodě stíny, které vypadaly jako lidské tváře. Zámek, který byl kdysi tvrzí, kterou dobyl Hyněk Jablonský, ale který teď patřil jemu. A ona byla jen hostkou, která tu byla jen proto, že její otec ji sem poslal, aby čekala na muže, který byl v její dosahu, ale nikdy nebyl její.

„Tvá otec mě nechá tu zůstat?“ zeptala se, a když Vilém přikývl, její srdce se stáhlo do hrudi, jako by ji někdo udusil. „A ty mě necháš jít?“

„Ne.“ Odpověď byla jednoduchá, jako úder kladivem do kamene. „Ale já ti dám volbu. Buď se vrátíš s mým synem – Václavem – a budeš žít jako hraběnka, jaká jsi si zasloužila. Nebo zůstanu tady s tebou, a budeme žít jako milenci, kteří nikdy nebudou mít nic jiného než tuto tvrz a naši lásku.“

Markéta se podívala na kašnu, na vodní odraz, který se třásl, jako by se v ní odrážela její budoucnost. Voda v ní byla černá, jako její duše. A pak se podívala na Viléma – na jeho tvář, která byla tvrdá jako kámen, ale jeho oči… jeho oči byly plné slz, které se mu nechtěly uschnout.

„Proč mě volíš mezi tím?“ zeptala se tiše. „Proč nemůžeme být spolu, jak jsme byli dříve?“

„Protože svět není takový, jaký bychom si přáli.“ Vilém se otočil od ní, jako by mu její otázka byla příliš bolestivá. „Tvá otec je v této válce na mé straně, ale když se dozvědí, že jsem tě vzal, nechá mě popravit. A já nechci, aby tvoje rodina trpěla pro mou chybu.“

Markéta se přiblížila k okraji mostu, kde se vzduch míchal s chladným větrem z Popelky. Vůně vlhké zeminy a kvetoucích jilmů se promísila s jejími slzami. „Tak co budeme dělat?“

Vilém se otočil zpět, a když se na ni podíval, jeho oči byly plné rozhodnutí. „Zůstaneme tady. V této tvrzí, která se stane našim tajemstvím. A když se otec dozvědí, že jsem ti slíbil věčnost, tak se vrátím s Václavem a řeknu mu, že jsem ti dal vše, co jsem mohl.“

Markéta se přiblížila k němu, a když se dotkla jeho ruky, cítila, jak se jeho srdce třese v jeho hrudi. Byla to ta chvíle, kdy věděla, že se rozhodne pro lásku, i když to znamená ztrátu všeho ostatního.

„Tak pojď.“ Řekla to tiše, a když se Vilém otočil od ní, viděla, jak se jeho tvář změnila. „Pojď s námi.“

A tak se obrátili od zámku, od toho světa, který je odděloval, a šli do věže, kde se schovávali před očima světla. Tam, kde se světlo neprocházelo skrze okna, ale jen stíny se odrážely na stěnách. Tam, kde se jejich láska stala tajemstvím, které nikdo nepoznal.

Vilém ji vzal za ruku a vedl ji po schodech, které vedly do sklepení, kde se schovávali před všemi. Tam, kde se světlo lámalo na vodě kašny a vytvářelo stíny, které vypadaly jako jejich budoucnost. Tam, kde se jejich láska stala věčnou, i když svět ji nepoznal.

A když se dveře za nimi zavřely, vítajíce je do jejich tajemství, Markéta věděla, že se nikdy nevrátí zpět. Že tato tvrz, která byla kdysi tvrzí, se stala jejich domovem, a že jejich láska byla silnější než všechny války, které se v okolí odehrávaly.

A když se podívala na Viléma, který ji držel v náručí, viděla, že jeho oči jsou plné slz, které se mu nechtěly uschnout. A ona věděla, že to není slzy z radosti, ale slzy z toho, že se musel rozhodnout mezi láskou a povinností.

„Proč mě volíš mezi tím?“ zeptala se znovu, a když Vilém přikývl, její srdce se stáhlo do hrudi, jako by ji někdo udusil.

„Protože jsem ti slíbil, že se vrátím.“ Odpověděl tiše, a když se na ni podíval, jeho oči byly plné lásky, kterou nikdo nepoznal.

A když se dveře za nimi zavřely, vítajíce je do jejich tajemství, Markéta věděla, že se nikdy nevrátí zpět.

A ona věděla, že jejich láska byla silnější než všechny války, které se v okolí odehrávaly.

Věděla, že v této věži, která byla kdysi tvrzí, se jejich láska stala věčnou a že nikdo ji nikdy nepoznal. A že jejich tajemství zůstane v těchto kamenech, které se třásly pod jejich nohama.

✦
Příběh se váže k památce zámek Lomnice nad Popelkou Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)