Příběh: Kostel svaté Barbory (Otovice)

**Když se Matěj Vávra dotkl dveří, zjistil, že jsou teplé.** Ne jako dřevo po slunci, nýbrž jako pokoží po horkém nápoji – měkké, pulzující, jako by je něco uvnitř prohánělo. Zastavil se, prsty se mu zvedly od kovových kování, která mu spálila dlaně. Za sebou mu vrzal sáně, napů…