Příběh: Výšina sv. Metoděje

**Kostel se skláněl nad ním jako starý strážce, jeho zdi pokryté mechem a časem, a dýchal vůní vlhké země a hořícího pryskyřice z lampy, kterou držel v rukou.** Jméno mu bylo Radomír, ale nikdo ho tak již nevolal. Teď byl jen *ten*, kdo přišel s prázdnými rukama a prázdným srdce…