Příběh: Pomník bratranců Veverkových
Václav si otřel dlaně do hadru, který už dávno nebyl bílý, ale barvy nejtemnějšího uhelného prachu, a přesto se mu zdálo, že je stále příliš čistý na to, aby mohl v klidu stát mezi těmito lidmi v drahých kabátech. Vzduch v Pardubicích byl té dne těžký, nasycený pachem rozžhavenéh…
Příběh se váže k památce
Pomník bratranců Veverkových
Zobrazit památku