Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Dům Bílý Zvon
  • Příběh: Dům Bílý zvon

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Dům Bílý zvon
Smyšlený příběh

Příběh: Dům Bílý zvon

Příběh: Dům Bílý zvon
❧

„Ustup, ty blázne, nebo ti zlomím prsty!“ zařval Mikuláš a prudce odrazil ruku svého pomocníka, který se pokusil zastavit jeho šílený pohyb.

Štětce v jeho sevřené pěsti byla nasáklá hustou, bílou barvou, která v šeru komnaty zářila jako tekuté stříbro. Mikuláš neviděl lidi kolem sebe, neslyšel ani hádky na náměstí pod jeho okny. Viděl jen tu prázdnou plochu zdi, která ho volala. S divokým pohledem v očích přitiskl štětle k kameni a s jedním prudkým tahem vykreslil obrys zvonu. Nebyl to obyčejný obraz. Linie byly tak ostré, že se zdálo, jenby stačilo dotknout se je prstem a člověk by se pořezal o studený kámen.

Vzduch v domě byl těžký vůní lněného oleje a starého prachu, mísící se s pachem vlhkého sklepa. Mikuláš se tř्हasil, ale ruka mu neukázala jedinou chybu. Kdyby někdo z Bechyně v tu chvíli vstoupil dovnitř, našel by muže, který už dávno přestal spát. Pod očima měl hluboké černé žláby a rty muvyschly do bíla.

„Kde jsi vzal tu barvu?“ vydechl pomocník tichým, zastrašeným hlasem. „Ta bílá... ona se nehýbe jako obyčejná farba. Ona září svým vlastním světlem.“

Mikuláš neodpověděl. Jen s tichým, chraplavým smíchem dopisoval do spodní části zvonu čísla a slova, která vypadala, jako by je vyvrtal samotný ďábel do skály. Jakmile však dopřál poslední tah a odložil štětec, v domě nastalo absolutní ticho. Zvuky ulice, křik obchodníků a ržení koní náhle utichly, jako by někdo přislápl neviditelné víko na celý svět.

V tu vteřinu se z hloubky stěny ozval zvuk. Nebyl to hluk zvenčí, ale hluboký, vibrující tón, který otřásal kostmi i zuby. Byl to zvuk zvonu, ale žádný kovový nástroj v celém městě nezníl tak čistě a zároveň tak děsivě. Pomocník s hrůzou pozoroval, jak se bílá barva na zdi začala mírně vlnit. Obraz zvonu přestal být jen malbou; začal pulzovat v rytmu lidského srdce.

Mikuláš přiložil ucho k bílému symbolu. Zavřel oči a jeho tvář se zkroutila v úžasu. „Slyšíš to?“ zašeptal. „Oni volají. Volají z míst, kde už není čas.“

„Kdo volá, pane?“

Mikuláš se na něj podíval, ale v jeho zornicích už nebylo vidět nic lidského. Jen bílá prázdnota. Bez jediného slova natáhl ruku a dotkl se svého díla. Ve chvíli, kdy se jeho kůže spojila s bílou barvou, ozval se poslední, ohlušující úder zvonu, který rozbil všechna skla v místnosti.

Když pomocník po šoku otevřel oči a otřásl hlavou, aby zahnal zvonění z uší, byl v místnosti sám. Mikuláš zmizel. Nebylo po něm ani stopy, žádné otevřené dveře, žádná cesta únikem. Zůstal jen ten bílý zvon na zdi, který teď vypadal nehybně a mrtvě, jako obyčejná ozdoba z kamene. Jenže barva byla stále mokrá, i když od té doby utekly hodiny.

Pomocník se dotkl znaku a ucítil, jak mu z prstů odtéká teplo. Místo chladu kamene cítil pod kůží jemné, rytmické tloukání, jako by uvnitř zdi někdo žil a snažil se vybourat ven. V panice utekl z domu a nikdy se do něj nevrátil, ale zbytek života tvrdil, že v tichých nocích, když město spalo, z fasády domu vycházel slabý, bílý svit a vzduchem se nesl zvuk, který nepatřil do tohoto světa.

Dnes tam ten bílý znak stále visí, tichý svědek události, která popírá rozum. Kdo se zastaví před domem a dlouho se dívá do bílé barvy, může pocítit, jak mu v hrudi začíná tlouci stejný rytmus, který kdysi pohltil malíře Mikuláše.

✦
Příběh se váže k památce Dům Bílý zvon Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)