Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Čepřovice

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Čepřovice
Smyšlený příběh

Příběh: Čepřovice

Příběh: Čepřovice
❧

„Ukaž mi to, Mikuláši, nebo přísahám Bohu, že tuhle stavbu srovnám se zemí dříve, než uschne malba na zdech!“

Mikuláš Vítanovský z Vlčkovic neodpověděl. Jen pevněji sevřel v ruce těžký klíč z kovaného železa a zabořil se hlouběji do stínu klenutého oblouku. Vzduch v nově vybudované tvrzi voněl po čerstvé vápnové omítce, vlhkosti z okolních luk a drahém voskovém svícení. Byla to vůně nového začátku, ale pro muže, který stál naproti němu, to byl pach lži.

Jan z Rožmberka, starý přítel i soupeř, udělal krok vpřed. Jeho těžké kožené boty duněly o kamennou dlažbu. Zvuk se odrážel od vysokých stěn a vracel se zpět jako ozvěna, která zněla až příliš mnohemrát. Mikuláš se krátce pohlédl k fasádě, kde mistři právě dokončovali sgrafitovou zástroji. Bílé a šedé vrstvy omítky vytvářely klam hloubky, jakoby zdi nebyly z kamene, ale ziludních stínů.

„Říká se, že jsi do základů té kaple vložil něco, co tam nepatří,“ sykl Jan a přiblížil se tak blízko, že Mikuláš cítil pach tabáku a starého potu. „Říká se, že jsi v noci volal jména, která v tomto kraji nikdo nesmí vyslovit. Kde je ten prostor, o kterém mluvíš? Kde je ta komnata, která nemá dveře?“

Mikuláš pomalu zvedl ruku a ukázal na roh sálu, kde se klenba prudce lámala a vedla do temnoty, kterou žádná svíce nedokázala proříznout. Jeho prsty se třásly, ale tvář zůstávala kamenná. Jen v očích se zrcadlil neklid, který nepatřil tomuto světu.

„Není to komnata, Jane. Je to slib,“ odpověděl Mikuláš tichým, chraplavým hlasem. „Slib, že nikdo z nás už nikdy nebude sám, i když ho pohltí hrob. Ale cena za takovou blízkost je vysoká. Kdo jednou vstoupí do ticha pod kaplí, už nikdy neuslyší hlasy živých.“

Jan se krátce zasmál, byl to suchý zvuk, připomínající praskání dřeva v krbu. Bez dalšího slova vrazil do temnoty. Chtěl dokázat svou převahu, chtěl vidět ten bláznovský kout, který Mikuláš tak žárlivě střežil. Mikuláš ho nezastavil. Jen stál a sledoval, jak se postava přítele vzdalává a postupně mizí v černé tmele.

Vteřinu poté, kdy Janova postava zcela zmizela, v budově zavládlo absolutní ticho. Nebyl slyšet ani vítr v oknech, ani vzdálené volání koní na dvoře. Jen tiché, rytmické skřípání, jako by někdo pomalu tahal těžkou skříň po kamenné podlaze.

Mikuláš zavřel oči a zhluboka nasál chladný vzduch. Pak se pomalu otočil a odešel směrem k východu, přičemž klíč z železa pustil doprostřed sálu. Kov zazvonil o dlažbu, ale zvuk byl tlumený, jako by ho zdi okamžitě pohltily.

O tři dny později našli sluhové v tvrzi vše v naprostém pořádku. Svíce v držácích byly zhasnuté, sgrafitové zdoby na fasádě svítily v ranním slunci čistě a bíle, a v kapli panoval klid. Jen Jan z Rožmberka byl pryč. Nebylo stop po boji, žádné krevní skvrny, žádné otevřené okno. Zmizel prostě tak, jako by ho někdo vymazal z existence.

Mikuláš Vítanovský s ním odcestoval krátce poté, přičemž svou tvrz nechal v rukou správců. Nikdy už se nevrátil, aby vysvětlil, co se stalo v onom temném koutě.

Dnes, když lidé procházejí kolem starých zdí a dotýkají se pozůstatků renesanční omítky, někdy pocítí náhlý chlad, i když je venku horké léto. Někteří tvrdí, že v tichých hodinách slyší z hloubky domu tiché, rytmické skřípání, jako by se někdo snažil odsunout neviditelnou stěnu, aby konečně našel cestu zpět k povrchu.

Ten, kdo tam jednou vstoupil, zůstal vapsaný do samotné struktury domu, v mezerách mezi kameny, kde čas neexistuje.

✦
Příběh se váže k památce Čepřovice Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)