Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Kroftovy Pivovarské Domy
  • Příběh: Kroftovy pivovarské domy

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Kroftovy pivovarské domy
Smyšlený příběh

Příběh: Kroftovy pivovarské domy

Příběh: Kroftovy pivovarské domy
❧

„Tohle pivo chutná jako tekutý stříbro, ale kopne jako plzeňský kůň!“ vykřikl pan Matěj a málem převrhl těžký dřevěný stůl v jídelně.

Kolem něj se vzduchem vlnila hustá, sladká vůně mladého sladu a čerstvě vymalovaných stěn. Bylo to v roce 1932, v onom novém domě, který právě otevřeli u brány do pivovaru. Všechno zde bylo lesklé, nové a vonělo po čistotě, což bylo pro Matěje, starého řemeslníka z okolních chalup, až příliš zvláštní. Seděl v jedné z nových jídelních prostor, kde se mísil hluk lžic o talíře s hovorem pivovarníků.

Naproti němu seděl pan Alois, muž s tváří jako ze starého dřeva a očima, které viděly víc, než chtěly prozradit. Alois nebyl obyčejný dělník, ale muž, který znal každou škvíru v nových zdech a každou tajnou cestičku k sudech.

„Pijte v klidu, Matěji, jenom nespěchejte,“ zamumlal Alois a s úsměvem si upravil klobouk. „To pivo z nových varn má totiž jednu vlastnost. Kdo vypije tři sklenice v jedné hodině, začne slyšet myšlenky lidí, co stojí za branou.“

Matěj se zasmál, až mu vyletěla pěna z koutku úst. „Blázny jste vy všichni! Jak může pivo z mramorových chodeb a nových bytů dávat slyšet myšlenky? To je pohádka pro děti!“

Aby dokázal svou odvahu, zvedl ruku a přivolal výčepka. Třetí sklenice zmizela v hrdle během několika minut. Matěj se opřel o záda židle a zavřel oči. V ten moment se mu zdálo, že svět kolem něj ztichl, ale v hlavě mu najednou začalo znít zvlášní šumění. Nebyl to hluk ulicy U Prazdroje, ale jasný, ostrý hlas, který mu zněl přímo v lebce.

„Kde sakra schoval ten klíč od vinného sklepa?“

Matěj vytrhl oči. Hlas nezněl v místnosti, ale v jeho hlavě. Podíval se kolem sebe. V rohu místnosti stál vysoký, přísný muž v drahém obleku, který vypadal jako někdo z vedení, možná samotný pan Krofta nebo někdo z jeho nejbližších. Muž stál nehybně, rty pevně sevřené, ale v Matějově hlavě ten hlas dál hromol s otázkami o ztraceném klíči.

Matěj, hnaný zvědavostí a mírným opojením, vstal a s neohrabaným úsměvem přistoupil k panu v obleku. „Hledáte snad něco, pane? Možná klíč?“

Muž ztuhl. Pomalu se k němu otočil, v očích měl výraz naprostého šoku. „Jak to víte? Nikdo o tom neví, ani moje žena!“

Matěj se vítězně podíval na Aloise, který si v klidu dopíjel svou sklenici a potrpěly mu koutky rtů. „To je ta síla nového piva, pane! Slyším vaše myšlenky!“

Pan v obleku, místo aby se rozzuřil, zruděl až za ušima a začal Matějetovi šeptat do ucha, aby mu pomohl klíč najít, protože by ho jinak v rodině zmlatili. Matěj, pocítěn svou novou schopností, začal s panem v obleku procházet nově vybudované chodby, od vrátnice až k vanovým lázněm, přičemž každý krok doprovázel hlasitým komentářem toho, co mu z hlavy onoho pána „ proudilo“.

Když po hodině hledání Matěj náhodou zakopl o vyvrženou cihlu v jedné z průjezdů a právě pod ní našel hledaný klíč, pan v obleku mu vděčně podal zlatou mince. Matěj byl v extazi. Vzal minci, s díky se poklonil a vrátil se k Aloisovi.

„Funguje to! Aloisi, ty jsi měl pravdu! To pivo je zázračné!“

Alois se krátce zasmál a vyndal z kapsy malý kousek papíru. „Víte, Matěji, to pivo je sice skvělé, ale myšlenky neotevírá. Jenže vy jste v té první hodině tak hlasitě mluvil o tom, že jste viděl pana ředitele včera večer, jak klíč ztratil u brány, že jste ho slyšel z druhého konce sálu, než jste se vůbec napil. On jenom nevěděl, že jste to vy, kdo mu to vyšetřil.“

Matěj zůstal stát s otevřenou pusou, zatímco Alois vstal a pomalu kráčel směrem k bráně, kde se v zapadajícím slunci zlatila nová pamětní deska.

Kdo dnes prochází těmito domy, možná stále cítí vzduchem vůni chmelu a slyší ozvěny starých smíchů, které se ztratily v tichých chodbách mezi byty a lázněmi.

✦
Příběh se váže k památce Kroftovy pivovarské domy Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)