Kroftovy pivovarské domy Budova pivovaru

Vítejte. Stojíte právě na Východním předměstí, v místě, kde se historie plavení piva prolíná s každodenním životem měšťanské společnosti. Před vámi se rozprostírá rozsáhlý soubor pěti budov, které tvoří takzvané Kroftovy pivovarské domy. Pokud se na okamžik zastavíte a necháte pohled volně bloudit po fasádách, ucítíte určitou gravitaci tohoto místa. Nejde jen o hromadu cihel a omítky, ale o živé svědectví doby, kdy se průmysl a bydlení neoddělovaly, ale naopak se vzájemně doplňovaly. Tyto stavby nejsou pouze pozůstatkem minulosti, ale funkčním celekem, který byl postaven s jasným cílem: zajistit bydlení a pohodlí pro zaměstnance slavného Měšťanského pivovaru.

Pojďme se posunout o krok zpět v čase, abychom pochopili, proč tato místa vůbec vznikla. Koncem dvacátých let dvacátého století, konkrétně v roce 1928, došlo k klíčovému rozhodnutí. Ředitelství Měšťanského pivovaru si uvědomilo, že pro plynulý chod výroby a spokojenost svých lidí potřebuje moderní a kvalitní bydlení přímo v blízkosti pracoviště. Bylo vypsáno architektonické soutěžní řízení na návrh bytového domu, který by splnil tyto nároky. Výsledkem této soutěže a následné realizace je komplex, který před vámi vidíte. První dům se začal stavět v roce 1930 a celá stavba pěti domů byla dokončena v roce 1932. Bylo to tedy v době meziválečné, kdy se architektura hledala mezi tradicí a modernou, a právě tyto domy jsou dokladem toho, jak se tehdejší měšťanská kultura snažila najít rovnováhu mezi funkčností a estetickým prožitkem.

Nyní věnujte pozornost architektonickému řešení. Soubor tvoří pět budov, které spolu vytváří harmonický celek. V centru pozornosti by měl být ten hlavní, čtyřpodlažní objekt. Podívejte se na jeho proporce. Je to stavba, která sloužila jako bytový dům pro zaměstnance, ale nebyla to jen řada dveří. Každý byt, a celkem jich zde bylo dvacet dva, byl vybaven i kuchyní, jídelnou a lázněmi. To bylo v té době velkým komfortem. Všimněte si také brány s vrátnicí, která uzavírá areál. Tato brána nebyla jen technickým prvkem, ale také symbolem ochrany a soukromí tohoto vnitřního světa. Celý komplex je multifunkční celek, který od roku 1995 chráněn jako kulturní památka, což znamená, že jeho podoba byla zachována pro budoucí generace.

Kdo ale stál za tímto dílem? Za fasádami, které nyní obdivujete, se skrývají jména dvou významných architektů. Vítězem soutěže se stal Karel Mastný, který nabídl, že dílo vytvoří bez nároku na finanční odměnu. To je detail, který ukazuje na jeho nadšení a víru v projekt. Spolupracoval s ním Bohumil Chvojka. Společně vytvořili prostředí, které mělo sloužit lidem, kteří tvořili slávu tohoto pivovaru. A kdo byli ti lidé? Mezi klíčové osobnosti spjaté s tímto místem patří Richard Krofta, jehož jméno nese tento komplex. Byl to muž, který pivovarskou tradici nesl s hrdostí. Dále zde zmíníme Josefa Štiky a Františka Němce staršího. Jejich jména jsou úzce propojena s historií Měšťanského pivovaru a tím i s tímto bytovým areálem. Byli to lidé, kteří zde žili, pracovali a tvořili komunitu, která dávala tomuto místu duši.

Zajímavostí, která vás může zaujmout, je samotný vznik tohoto souboru. Jak již bylo řečeno, pět budov vzniklo v krátkém časovém horizontu, mezi lety 1930 a 1932. To svědčí o organizaci a rozhodnosti tehdejšího vedení pivovaru. Ale podívejme se na to z jiného úhlu. Představte si, jaké to bylo pro zaměstnance, kteří zde bydleli. Nemuseli dojíždět z jiných částí města. Byli součástí tohoto areálu. Věděli, že jejich domov je přímo vedle místa, kde vzniká pivo, které pili sami. Byl to uzavřený svět, kde se prolínaly pracovní a soukromé vztahy. Brána s vrátnicí byla hranicí mezi tímto vnitřním světem a vnějším městem. Vrátník nebyl jen strážce, ale také důvěrník, který věděl, kdo přichází a kdo odchází. Tato atmosféra komunity a sounáležitosti je dnes těžko uchopitelná, ale zůstává v kamenech a omítkách těchto domů.

Je důležité si uvědomit, že tyto domy nebyly postaveny jen pro jeden typ lidí. Byly určeny pro zaměstnance pivovaru, což v té době znamenalo široké spektrum profesí. Od dělníků v pivovaru po administrativní pracovníky. Každý z nich měl svůj byt, svůj kout, kde se mohl odpočinout. Kuchyň a jídelna v bytě byly zajištěny, což ulehčovalo každodenní život. Lázně byly také součástí vybavení, což bylo v té době ještě ne tak samozřejmé. Tyto detaily ukazují, že Měšťanský pivovar si cenil svých lidí a chtěl jim poskytnout co nejlepší podmínky. To je také důvod, proč je tento komplex dnes chráněn. Nejde jen o architektonickou hodnotu, ale o kulturní a sociální význam.

Pojďme se teď posunout k závěru našeho krátkého průchodu. Stojíte před památkou, která má více než devadesát let. Zažila válku, změny režimů a modernizaci. Přesto si zachovala svůj ráz. Když se podíváte na fasády, zkuste si představit, jak vypadaly před lety. Byly jistě oživeny životem, okna se otvírala, z kuchyní stoupal kouř, z jídelen se nesly hlasy. Dnes jsou tyto domy klidné, ale jejich historie je stále slyšet, pokud víte, jak naslouchat.

Doporučuji vám, abyste se při dalším procházení Východního předměstí nechali unášet atmosférou tohoto místa. Zastavte se u brány, podívejte se na detaily fasád, zkuste si představit život, který se zde odehrával. Pokud máte možnost, zkuste se dozvědět více o historii Měšťanského pivovaru, protože to je klíč k pochopení významu těchto domů. Richard Krofta, Josef Štika a František Němec starší jsou jen špička ledové hory. Za nimi stojí stovky lidí, kteří zde žili a pracovali.

Na závěr bych vám rád poděkoval za vaši pozornost. Doufám, že tento krátký popis vám pomohl lépe pochopit, co právě vidíte před sebou. Kroftovy pivovarské domy nejsou jen budovy, ale příběh. Příběh o tom, jak se průmysl a lidský život mohou propojit a vytvořit něco, co přetrvává v čase. Děkuji vám a přeji vám příjemné pokračování vaší procházky. Nezapomeňte si užít atmosféru tohoto místa. Až odejdete, zůstanete v něm alespoň v paměti.