HARMONIE PROTIKLADŮ

JOSEPH HAYDN Symfonie č. 84 Es dur Hob. I:84THOMAS ADÈS Air (Homage to Sibelius) pro housle a orchestrBENJAMIN BRITTEN Symfonie pro violoncello a orchestr op. 68 Marie Petříková housle Julia Hagen violoncello Filharmonie Brnodirigent Dennis Russell Davies Sólové housle v Adèsově skladbě Air jsou naplněny světlem a dotýkají se nebeských výšin. Violoncello v Brittenově Symfonii rozeznívá temnější strunu. A Symfonie č. 84 „papá“ Haydna udržuje svět v rovnováze. Joseph Haydn (1732–1809) tvořil po většinu svého života v závislém postavení služebníka na panstvích Esterházyů a jeho kontakt se světem byl spíše vzácný. Stoupající zájem o jeho skladby ze strany návštěvníků esterházyovských rezidencí však vedl k tomu, že Haydnova hudba se souhlasem knížete začala být provozována a publikována i ve Vídni a poté – díky navázání užších vztahů mezi Vídní a Paříží prostřednictvím sňatku rakouské princezny Marie Antoinetty s francouzským králem Ludvíkem XVI. – i v Paříži. V roce 1784 u Haydna objednal pařížský šlechtic Claude-François-Marie Rigoley, comte d’Ogny, šest symfonií pro svou koncertní společnost Le Concert de la Loge Olympique. Vznikl tak cyklus tzv. pařížských symfonií č. 82–87, které představují první vrchol Haydnovy tvorby a spolu s posledními symfoniemi Mozartovými i dovršení vývoje žánru po stránce formální, kompoziční i hudebně obsahové. Premiérovány byly s velkým úspěchem v roce 1787, o rok později vyšly tiskem. Šéfdirigent Dennis Russell Davies, jeden ze čtyř dirigentů na světě, kteří nahráli a vydali komplet 107 Haydnových symfonií, si v souvislosti s blížícím se velkým haydnovským jubileem předsevzal průběžně provést a natočit se „svou“ Filharmonií Brno celý cyklus pařížských symfonií. Po symfoniích č. 83, 86 a 87 se v příští sezoně můžeme těšit na Symfonii č. 84 Es dur. Thomas Adès, jeden z nejuváděnějších současných anglických autorů, též výjimečný dirigent a klavírista, ve svém kratším opusu Air vzdal poctu klasikovi finské hudby Jeanu Sibeliovi. Skladbu napsal pro legendární houslistku Anne-Sophie Mutter, která ji premiérovala 27. srpna 2022 v Lucernu pod taktovkou autora. Nejvýznamnější anglický skladatel 20. století Benjamin Britten, od jehož úmrtí uplyne 4. prosince padesát let, byl fascinován hrou Mstislava Rostropoviče od doby, co v jeho podání slyšel Šostakovičův První violoncellový koncert. To v něm podnítilo touhu něco pro Rostropoviče složit. První se objevila pětivětá violoncellová sonáta, následovaná roku 1963 Symfonií pro violoncello a orchestr, kterou oba umělci (Britten jako dirigent) premiérovali v roce 1964 v Moskvě; později Britten pro Rostropoviče složil tři suity pro sólové violoncello.„Napiš pro violoncello cokoli, co ti velí srdce, bez ohledu na to, jak to bude obtížné; můj obdiv k tobě mi pomůže zvládnout všechny noty, i ty nejnemožnější.“ Rostropovič v dopise Brittenovi, 6. 6. 1962 Beseda s dramaturgem a jeho hosty se koná v 18.00 v ředitelském salonku. Kapacita je omezena, rezervujte si své místo na adrese besedy@filharmonie-brno.cz do středy 12.00 hodin v týdnu, kdy se koná koncert.