Biskupská zahrada je parkově upravený prostor nacházející se v hradebním parkánu poblíž Slepého ramene v Českých Budějovicích. Třebaže dosahuje pouhých 0,2 hektaru, zahrada představuje cenný svědek složité historie jihočeské metropole a je chráněna jako nemovitá kulturní památka.

Zahrada vznikla na místě starého gotického hradebního parkánu. Předpokládá se, že k jejímu vzniku došlo v roce 1769 současně se zřízením piaristické koleje, která sídlila v blízké Biskupské ulici číslo čtyři. Zásadní proměna přišla po založení biskupství v roce 1785, kdy si ji první biskup Johann Prokop Schaaffgotsche nechal upravit na reprezentační prostor. Vznikla zde rokoková zahrada vybavená letohrádkem s umělou jeskyní, skleníky a různými vodními prvky. Charakteristické byly zejména kruhové bazény s vodotrysky, které bylo možno vybavovat vyměnitelnými nástavci. Rokokové záhony sloužily mimo jiné k pěstování bylin, a během sezóny se v zahradě letnily palmy a jiné subtropické rostliny.

Od roku 1948 připadla zahrada státu a byla zpřístupněna veřejnosti. Před rokem 1989 se v ní pořádaly různé kulturní akce, například výstavy výtvarníků. Jako veřejně přístupný park se stanovenou otevírací dobou fungovala ještě začátkem devadesátých let dvacátého století, kdy byla vybavena dětským hřištěm s kolotočem a prolézačkami. Později si církev požádala stát o prodej zahrady. Státní úřad rozhodl, že Biskupská zahrada je pro státu nepotřebná, a prodal ji církvi za částku jeden a půl milionu korun. Od té doby zůstává uzavřena pro veřejnost a je zpřístupňována jen při zvláštních příležitostech, jakými jsou například Dny památek nebo Dny evropského dědictví.

Dosud se v zahradě dochovaly stopy romantické úpravy z novějších dob. Severní část má charakter okrasného parku se zbytky původních cest, skupin keřů a solitérních stromů – dominuje zde středová lípa, dále rostou jírovce, hlošiny a šeříky. Jižní část, vymezená osou glorietu a branou vedoucí z biskupství, nese rysy romantizujícího stylu. Z části o něco výše položené, stínované akáty a pokryté porostem brčálu barvínku, se otevírá pohled na původní soutok Vltavy a Malše, Sokolský ostrov a park Háječek.

Důležitou součástí zahrady jsou čtyři dochované gotické vojenské stavby, které vyznačují její hranice a svědčí o původní městské fortifikaci. Ze severu ji uzavírá Solní branka, menší věžová brána nejméně ze čtrnáctého století. Od východu lemuje zahradu Otakarova bašta, polokruhová gotická stavba ze třináctého století zasunutá do vnitřní hradební zdi vysoké až sedm metrů. Na západě, oddělující zahradu od nábřeží Slepého ramene, se nachází Gloriet – původně polygonální bašta vnější hradební zdi, kterou si v období rokoka upravili na reprezentační pavilon; tento prvek prošel opravami v letech 2012 a 2013. Jižní konec zahrady střeží Železná panna, hranolová gotická věž rovněž ze čtrnáctého století.

Návštěva Biskupské zahrady není pro veřejnost volně dostupná, přesto stojí za to sledovat příležitosti, kdy je v rámci kulturních akcí otevřena. Zachovalé gotické věže a malá, avšak precizně upravená plocha nabízejí zajímavý pohled na barokní zahradní umění v srdci opevněného středověkého města.