Biskupský pivovar stával na Sladovnickém předměstí Kroměříže, na místě zvané Na Kopečku, za Mlýnskou branou. Zde se nacházelo hospodářské zázemí Arcibiskupského zámku – vedle pivovaru i biskupský mlýn a mincovna. Areál vznikl na místě původních sladoven měšťanských domů, které bylo potřebné umístit za hradby právě pro manipulaci s otevřeným ohněm.

První zmínky o vaření piva v Kroměříži pocházejí z roku 1226. Poté, kdy město zakoupilo olomoucké biskupství, se zde vaření piva rozvinulo nejen pro potřeby panského dvoru, ale i okolních šenek. Olomoucké arcibiskupství zde vařilo pivo po dobu minimálně pěti set let – možná i déle. Biskupský pivovar měl být jedním z nejstarších v českých zemích, ba možná vůbec nejstarší v celé Evropě. Později se pivovar pronajímal soukromníkům.

Stavby areálu vypovídají o dlouhém a složitém vývoji. Nejstarší část – humno – sídlí ve dvou jednopatrových budovách se sedlovými střechami a čtyřlodím prostorem s dvanácti poli valených kleneb. Poblíž se nachází hvozd v několikapodlažní budově se symetricky řešeným průčelím bez komína. Varna s nízkou sedlovou střechou a vysokými průmyslovými okny tvořila další provozní prostor. Zbývající objekty představují tzv. chladné hospodářství – spilka s segmentovými klenbami a štoky s obdélníkovým půdorysem. Nejstarší stavby pak doplnila budova č.p. 1538 z roku 1909 s plochodachy a velkoplošnými okny. S ní souvisela modernizace – nová pivovarská věž, modernizace sladovny a stavba nové strojovny s parním pohonem. Ve 30. letech 20. století převzala funkci lednice stáčírna lahví.

Vrchol výroby připadl druhé polovině 20. století. Po znárodnění roku 1948 se pivovar stal součástí Hanáckých pivovarů, od 1960 patřil Jihomoravským pivovarům. Vařilo se zde především světlé pivo v obrovských objemech – až 45 tisíc hektolitrů ročně. Kvalita byla nesporná: kroměřížská desítka získala roku 1966 mezi šestnácti jihomoravskými pivovary první místo, rok poté druhé místo, a mnohý rok se držela v čele žebříčku. Podnik zaměstnával tisíce lidí z města a okolí. V 50. letech přibyla v areálu sodovkárna.

Osud však nebyl laskavý. V 80. a 90. letech 20. století hrozilo uzavírání malých pivovarů. V roce 1987 padla poslední várka kroměřížského piva. Sodovkárna ještě bojovala – roku 1988 se jí věnoval nový ředitel Jaroslav Kvasnička, který se snažil vrátit podnik do slávy. Areál prošel zásadní rekonstrukcí s moderní technologií a novými zařízeními, která by možná splňovala i dnešní přísné normy, avšak těžká konkurence doby nevycházela naproti. Sodovkárna nakonec zanikla roku 2003. Dnes areál v Kroměříži připomíná mnohastoletou tradici klášterního a průmyslového pivovarství.