Litýš je zřícenina hradu umístěná na stejnojmenném vrchu vysokém 491 metrů v Českém středohoří. Nachází se v osadě Nová Vesnička, která je součástí obce Liběšice v okrese Litoměřice, zhruba jeden kilometr jihovýchodně od vsi Dolní Týnec. Dnes z hradu zůstaly jeho charakteristické obrany – valy a příkopy – a jen drobné zbytky původního zdiva. Hrad je od roku 1890 chráněn jako kulturní památka.

Stavitelem hradu byl Zikmund Děčínský z Vartenberka, který v roce 1422 získal od císaře Zikmunda rozsáhlé panství bývalé býčkovické komendy. Hrad měl sloužit jako strategická pevnost pro zajištění panství, přičemž jeho umístění mělo vyvažovat přítomnost nedalekého Kalichova hradu, jež patřil Žižkovu rozpočetnictví. První písemná zmínka o hradu se objevuje až v roce 1432, kdy se v záznamech uvádí purkrabí Mikuláš ze Lhoty. Po Zikkundově úmrtí v roce 1438 se hrad stal majetkem jeho druhé manželky Anežky ze Šternberka, která jej však zdědila jen krátce – zemřela již několik měsíců poté. Hrad pak připadl bratřím Alešovi a Zdeňkovi ze Sternberka, kteří jej roku 1454 prodali Janovi, který byl mladším synem původního stavitele.

Od roku 1459 se stal Litýš centrem panství v majetku Jana z Čečelic na Tetčiněvsi. Panství bylo později spojeno s rodinou Vartemberků, když se janova jediná dcera vdala za Kryštofa z Vartemberka. Po Kryštofově smrti panství převzal jeho nejmladší bratr Václav, který jej v roce 1532 vyměnil se svým strýcem Kryštofem z Vartemberka za čtvrtinu České Lípy. Nový majitel však sídlit v Litýši nezamýšlel a namísto toho si nechal opravit vzdálenější bytčkovickou tvrz, kde usadil svůj dvůr. Bez aktivní správy hrad postupně pustl – vyhořel a již v roce 1544 se v archivech uvádí jako pustina.

Hradní jádro má půdorys ve tvaru lichoběžníka, který je rozdělen do dvou výškových úrovní. V nižší části se nacházelo nádvoří obehnuté hradbou – právě tato hradba je dodnes nejlépe zachovaným zbytkem původního zdiva. Nádvoří bylo obestavěno budovami ze tří stran, jež chránily předpokládaný prostor pro vojenské posádky i hospodářský provoz. Na vyšší úrovni, kterou tvoří přirozená trachytová skalka, zůstalo zachováno jen podvalí vysekané přímo do skály – půdorysy, které naznačují existenci dřevěné věžovité stavby či věží. Severní a východní stranu hradu chránila mohutná soustava dvou valů a příkopů.

V dnešní době je vrchol s pozůstatky hradu přístupný ze značené turistické trasy: návštěvník odbočí z červeně značené cesty vedoucí z Třebušína do Úštěka. Ačkoli ze hradu zůstala "jen" skromná torza zdiva, valy a příkopy, představují dostatečně znatelný obrys skutečné středověké pevnosti. Litýš tak umožňuje návštěvníkům názorně si představit, jak byl region Before vybudován podle vojenských a politických potřeb své doby.