Zámek Koloději nad Lužnicí se rozprostírá na pravém břehu řeky Lužnice v části Týna nad Vltavou. Jako chráněná kulturní památka svědčí o třech stoletích vývoje šlechtického bydlení – od renesančních ambicí přes barokní reprezentativnost až k dnešnímu životu veřejně přístupného domu.

Prvním známým majitelem se stal roku 1535 Adam Čabelický ze Soutic. Na místě původního poplužního dvora s krčmou nechal vybudovat malé šlechtické sídlo v renesančním slohu s charakteristickým lichoběžníkovitým půdorysem a vodním příkopem napájeným z řeky. Zámek postupně střídal různé majitele – pány z Lilientalu, pány z Malovic a další. Zlomovým rokem se stal 1704, kdy byla stavba po dražbě připsána hraběti Václavu Oktaviánu Kinskému. Podstatně však zámku změnila tvář jeho dcera Marie Alžběta: při sňatku s Františkem Karlem Vratislavem z Mitrovic si jej přinesla jako věno. Mezi lety 1739 a 1741 nechala rodina Vratislavů přestavět renesanční sídlo na barokní reprezentační zámek.

Technické úpravy přišly později. Po roce 1840 byl původní renesanční mlýn přeložen na druhý břeh a samotné řečiště posunuto, čímž vzniklo více místa pro rozšíření zámeckého parku, který krajinu zdobí již od roku 1753. Roku 1875 byla přistavěna rodinná krypta rodu Vratislavů z Mitrovic. Osudy se však obrátily v 20. století: v roce 1943 vymřela rodová linie Vratislavů z Mitrovic po meči a jedinou dědičkou se stala Marie Terezie, provdaná za svobodného pána Dercsényi. Majetek byl znárodněn a připadl místnímu Jednotnému zemědělskému družstvu spolu s pivovarem, lihovarem a konírnami. Zámecká budova sloužila jako muzejní depozitář. Po restitucích si jej nárokovaly dědičky rodu Dercsényi, které jej později prodaly. Od roku 2008 je zámek ve vlastnictví firmy Mitrowicz, a.s., a roku 2016 se veřejnosti otevřel.

Architektonicky je stavba syntézou renesančních a barokních prvků. V reprezentačním sále a dalších místnostech prvního patra se zachovaly rokokové nástěnné malby z 80. let 18. století, které zřejmě ilustrují příběhy Václava Vratislava z Mitrovic a jeho cestu do Cařihradu, kterou si zaznamenal ve vlastním cestopisném díle. Původní mobiliář byl po druhé světové válce odvezen na zámek Kratochvíle, odkud byl brzy odstraněn, neboť stylově nezapadal do zdejších interiérů.

K zámku byla roku 1741 přistavěna barokní kaple svaté Anny, kterou vystavěl architekt Jan Hybner. Stavba byla patrně ovlivněna tvorbou Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V interiéru se nachází freska Oslava Panny Marie a Nejsvětější Trojící od Jiřího Viléma Neunhertze (1744). Hlavní oltářní obraz sv. Anny Samotřetí pochází z okruhu následovníků Petra Brandla. Varhany jsou z roku 1818.

Dnes se zámek otevírá návštěvníkům s jednou prohlídkovou trasou. V areálu se nachází restaurace a ubytovací zařízení. Zámek Koloději tak zůstává živým místem, kde se minulost setkává se současností.