Staroměstské náměstí leží v centru Starého Města a představuje historické jádro Prahy. Rozkládá se na ploše více než 9000 metrů čtverečních a prochází jím královská cesta. Náměstí obklopují historické stavby, z nichž vyniká Staroměstská radnice s orlojem, Týnský chrám, husitský kostel svatého Mikuláše, palác Kinských a dům "U Kamenného zvonu". Domy po obvodu náměstí jsou renesanční, barokní a rokokokové, jejich základy však pocházejí z období románské a gotické architektury.

Počátky Staroměstského náměstí sahají do jedenáctého století, kdy se zde nacházelo tržiště s pravidelně konajícími trhy. V roce 1211 je doložen správce, který na tržišti vybíral poplatky. V roce 1338 udělil král Jan Lucemburský Starému Městu povolení na stavbu radnice. Náměstí se postupem času stávalo místem důležitých politických událostí. Nejznámější z nich je poprava 27 českých pánů 21. června 1621 před radnicí jako trest za stavovské povstání. Místo je dodnes připomínáno 27 bílými kříži v dlažbě.

Architektura náměstí se měnila v průběhu věků. V letech 1838 až 1848 byla postavena novogotická přístavba Staroměstské radnice. Koncem devatenáctého století se přes náměstí začaly vozit tramvaje. V roce 1902 se zde konala manifestace za zavedení všeobecného hlasovacího práva, stejného roku byl v rámci asanace zbořen Krennův dům. V roce 1915 byl odhalen Pomník mistra Jana Husa na připomenutí 500. výročí jeho smrti.

Dvacáté století přineslo náměstí dramatické změny a bezpečnostní hrozby. Dne 14. října 1918 se zde konala demonstrace za vyhlášení československé nezávislosti. Po vzniku Československa, 3. listopadu 1918, byl stržen Mariánský sloup z roku 1650, který byl obnoven v roce 2020. Dne 21. února 1948 se zde konala demonstrace, při níž Klement Gottwald řečnil z balkónu paláce Kinských. Druhá světová válka způsobila těžké poškození Staroměstské radnice během Pražského povstání v roce 1945. Sedmého listopadu 1962 vybuchla během oficiálního shromáždění amatérsky vyrobená bomba. Druhého iunie 1990 se na podstavci sousoší Jana Husa odehrál další výbuch, který zranil osmnáct lidí.

Od šedesátých let se náměstí postupně měnilo na pěší prostor. V roce 1966 byla zrušena tramvajová trať a od roku 1962 má náměstí status národní kulturní památky. Mezi lety 1987 a 1988 bylo kompletně předlážděno. V současné době se diskutuje o dalších úpravách, včetně možné dostavby radniční budovy a obnovení Krennova domu. V roce 2017 byly na okraji náměstí umístěny žluto-černé betonové bloky jako ochrana před terorismem, jejichž vzhled je kritizován.