Kaple Božího Těla je vrcholně gotickou stavbou stojící v bezprostřední blízkosti chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře. Vyznačuje se originálním architektonickým řešením a představuje důležitou součást stavebního dědictví kutnohorské stavební tvorby 14. století. Její osud však byl dlouhý a složitý – od původního účelu jako hřbitovní kaple přes jezuitské ovládání až po degradaci v novější historii.

Kaple byla založena v polovině osmdesátých let 14. století bratrstvem Božího Těla, těsně před zahájením stavby chrámu sv. Barbory. Jejím původním účelem bylo sloužit jako hřbitovní kaple s kostnicí. Od poloviny 17. století byla uváděna pod patrociniem Božího Těla. Stavba je situována na hraně skalnatého ostrohu, což činilo její realizaci stavebně náročnou. K postavení byla pozvána pražská stavební huť, která vytvořila architektonicky mimořádné dílo.

Kaplička disponuje stejnolodí postavou čtvercového půdorysu o rozměru tří polí krát tři pole klenebních polí. Klenbové konstrukce jsou tvořeny křížovými žebrovanými klenbami se subtilními žebry, která vybíhají přímo ze stěn a ze čtyř nosných sloupů bez přípor či konzol. Toto řešení bylo architektonicky odvážné. Původní záměr počítal s dvoupodlažní stavbou, ovšem nakonec bylo vystaveno pouze spodní podlaží, přístupné po schodišti ze západní strany. Svědecktvím o neúplnosti stavby je druhý portál na jižní straně, který byl později zazděn; patrný zůstává jen jeho hrotitý záklenek. V patře barokní vstupní předsíně se zachoval portál rozestavěného, ale nedokončeného horního patra.

Hřbitov, který kaple původně obsluhovala, se nacházel zřejmě na místě, kde později vznikla Jezuitská kolej. Jezuité po svém příchodu provedli terénní úpravy a nově vyřešili vstup do kaple, opatřili ho barokním portálem. Kapli nadále využívali při své koleji. Po zrušení jezuitského řádu koncem 18. století však kaple přestala sloužit duchovním účelům. Postupně byla přeměněna na varhanářskou dílnu, později na skladiště, a od té doby dlouhodobě chátala.

Obrat nastal v posledních desetiletích 20. století. V letech 1997 až 2000 se dočkala kompletní rekonstrukce. Dnes slouží k turistickým prohlídkám a je místem pro výjimečné kulturní akce komorního charakteru. Návštěvník tak může zažít gotickou architekturu z bezprostřední blízkosti a lépe pochopit, jak se střetávaly stavebně-konstrukční umění a prostorové omezení v srdci středověké Kutné Hory.