Chrám stojí v malé vesnici Žumberk, která je součástí obce Žár v jižních Čechách. Jde o filiální kostel farnosti Nové Hrady, postavený v srdci areálu opevněné žumberské tvrze – dodnes zde stojí jedna ze zachovaných bašt. Hřbitov na jižní straně od chrámu i jeho opevnění patří stejně jako samotný kostel do seznamu kulturních památek.

Chrám má dlouhou historii. Poprvé je doložen v roce 1332 jako raně gotická stavba. Na přelomu 14. a 15. století vznikl nový presbytář se křížovou klenbou, který je nejstarší dochovanou částí stavby. Brzy k němu přibyla sakristie. V roce 1422 jej husité vypálili. Obnova a přeměna v pozdně gotický sloh byla zahájena roku 1455.

Nejzásadnější přestavba se uskutečnila na konci 15. století. Původní jednoduchá loď s dřevěným trámovým stropem byla nahrazena síňovým trojlodím. Zároveň byla postavena hranolová věž na západě se vstupním portálem a nový hlavní vchod na jihu vedoucí přes předsíň. Na počátku 16. století (zřejmě kolem 1500–1510) byla přistavěna čtvrtá loď na severní straně, čímž chrám nabyl své současné podoby – čtyřlodí se síťovou klenbou spočívající na devíti polygonálních pilířích.

Interiér chrámu vypovídá o jeho bohaté minulosti. Z roku 1600 pochází renesanční malovaný epitaf Jindřícha Pouzara, majitele tvrze. Ze 16. a 17. století se dochovaly dva náhrobní kameny, z 18. století pochází kamenná křtitelnice. Moderní vybavení přinesly roky 1875–1881, kdy byly zakoupeny novogotické oltáře a kazatelna. Varhany jsou z roku 1909, hodinový stroj ve věži z roku 1907. Nejcennější jsou však pozdně gotické a manýristické fresky, které se dochovaly v presbytáři i v lodi.

V roce 1873 shořela střecha kostela, ta byla však brzy obnovena. Nejrozsáhlejší obnova proběhla v letech 2005 až 2013 – byl opraven krov, vyměněna střecha, částečně opravena fasáda a provedeno odvodnění zdiva. Rekonstrukci finančně podpořily Česká republika, Jihočeský kraj, hornorakouská a augsburská správa, obec Žár a také sudetští Němci.

Chrám představuje gotickou architekturu v jejím dlouhodobém vývoji. Hranolová věž se čtyřmi patry, kamenné portály a zejména charakteristické síťové klenby na devíti polygonálních pilířích svědčí o postupném rozšiřování stavby od 14. do 16. století. Gotické fresky, renesanční epitaf a dochované náhrobky z 16.–17. století činí z Žumberka zajímavou zastávku pro zájemce o českou gotiku.