Když se v červnu 1938 shromáždili členové evangelického sboru před starou modlitebnou v Brněnské ulici, věděli, že se chystají na cestu k uskutečnění dlouhého snu. Vydali se na stavební parcelu na Svitavské ulici, kde se měla odehrát slavnostní zahájení stavby. Farář Felix Strasser tam kázal na téma listiny apoštola Pavla Římanům, zatímco kurátor obce Hermann Meisel starší pronesl řeč a slavnostně zabodl první rýč. Základní kámen pak položili o měsíc později, 17. července 1938, a do základů zazděli listinu s dějinami evangelické církve v Moravské Třebové.

Cesta ke vlastnímu kostelu nebyla jednoduchá. Po získání stavební parcely roku 1926 dlouhá léta scházely finanční prostředky na stavbu. Teprve v roce 1938 se podařilo zahájit stavební práce. Do konce září téhož roku byla budova již zastřešena a vzrůstala věž; paralelně s ním rostla budova fary. Předán do užívání byl kostel až 17. září 1939, kdy vzhledem k počátkům druhé světové války nebyla slavnost už tak okázalá jako při zahájení stavby. Prezident církve Dr. Erich Wehrenfenning, který byl přítomen i u kladení základního kamene, si v projevu připomněl, že Moravská Třebová získala evangelický kostel po třech stech letech. Nový chrám dostal jméno „Kostel Gustava Adolfa" na počest spolku Gustava Adolfa, který místní sbor podporoval.

Druhá světová válka a následný odsun německého obyvatelstva v roce 1945 znamenaly zlom v životě kostela. Vznikla zde kazatelská stanice Českobratrského evangelického sboru z Vanovic. Roku 1948 pak byl utvořen Farní sbor Českobratrské církve evangelické Moravská Třebová.

Architektonicky se jedná o jednolodní stavbu obdélného půdorysu s kněžištěm orientovaným k severu. K severozápadnímu nárožíí přiléhá hranolová věž bez vonů; kolmo ke kostelu je pak postavena budova fary. Obě stavby tvoří charakteristický půdorys ve tvaru písmene L. Stavby jsou omítnuty šedě; hlavní loď podpírají opěráky a střechy jsou oplechované. Interiér kostela dostává svůj zvláštní charakter díky samonosné hrotité lamelové střešní konstrukci. V lodi se nachází lavice s průchozí uličkou uprostřed a po stranách; obdélná okna zdobí barevné vitráže ve tvaru kříže. Na evangelní straně kněžiště stojí vyvýšená dřevěná kazatelna, ačkoli se dnes káže spíše od stolu Páně nebo mezi lavicemi blíže věřícím.

Kněžiště zdobí velký dřevěný kříž s nápisem „Bůh láska jest", stůl Páně s kazatelským pultíkem a na epištolní straně židle pro kazatele. Varhany na kůru neseném dvěma pilíři pocházejí od krnovského varhanáře Josefa Klossa, který se později stal součástí firmy Rieger-Kloss, a disponují dvěma rejstříky. V přízemí patrové budovy fary se nachází sál určený pro zimní modlitby; v patře sídlí byt faráře a schodiště vedoucí na věž, která má po všech stranách velká okna s dřevěnými okenicemi.