Kaple blahoslaveného Podivena, postavená v roce 1738 ve Staré Boleslavi, je barokním chrámem vyrostlým ze zbožné iniciativy. Jejím zakladatelem byl děkan staroboleslavské kolegiátní kapituly Jan Křtitel Frik, přičemž návrh projektu pochází patrně od Kiliána Ignáce Dientzenhofera, vynikajícího českého architekta své doby. Kaple vznikla na místě, kde dříve stávala boží muka – jednoduché svatyně zbudované na paměť zbožnosti starých věřících.

Dějiny kaple po jejím vzniku byly komplikované. Koncem osmnáctého století byla zrušena a prodána brandýskému panství, které ji následně pronajalo vojenským institucím. Vojenský úřad ji pak používal jako prachárnu až do roku 1875. Právě v tomto roce se odvážní obyvatelé Staré Boleslavi obávajíce se nebezpečí požáru obrátili na vedení s prosbou o odstranění střelného prachu z budovy. Jejich žádost byla vyhověna, kaple byla vrácena staroboleslavské kapitule, která ji nechala zrenovovat. Roku 1878 byla kaple slavnostně vysvětěna. V druhé polovině dvacátého století sloužila dočasně jako pohřební síň. Dnes je majetkem staroboleslavské farnosti a do současnosti se v ní nekonají bohoslužby. V roce 2010 bylo zahájeno důležité restaurování její cenné freskové výzdoby.

Architektonicky představuje kaple centrální barokní stavbu na půdorysu kruhu se třemi radiálními kaplovými výklenky. Ústřední prostor tvoří válec zakončený bání. Na stropě se rozprostírá freska z roku 1741, která návštěvníkovi vytváří dojem prostorné kupole. Boční kaple zdobí fresky od Jana Petra Molitora. Oltář, vyzdobený obrazem svatého Benedikta, pochází z raného baroka druhé poloviny sedmnáctého století. Kaple obsahovala tři obrazy Jana Václava Spitzera ze čtyřicátých let osmnáctého století – zobrazující svatého Václava s blahoslaveným Podivenem, umučení samotného Podivena a svatého Václava skrývajícího Paladium. Tyto cenné práce si pro kapli objednala rodina Wunschwitzů.

Kaple je těsně spojena se středověkou legendou. Podle tradice zde zemřel blahoslavený Podiven, věrný služebník svatého Václava, který padl od rukou stejných vrahů jako jeho pán. Pověst vypráví, že jeho tělo zůstalo dlouhá léta neporušené zavěšeno na stromě a žádné zvíře se ho nedotklo. Brzy se kolem jeho ostatků začaly dít zázraky, což vedlo k jejich uložení do země. Později bylo Podivenovo tělo převezeno do Prahy a pochováno nedaleko hrobu svatého Václava v chrámu svatého Víta. Jeho příběh se promítl již do nejstarších svatováclavských legend. V době baroka se k němu přidala nová tradice spojená s Paladiem – křesťanskou relikvií, kterou Podiven prý nosil po smrti svého pána a později ji ukryl na místě, kde dnes stojí ve Staré Boleslavi kostel Panny Marie.