Palladium země české Hrad

Palladium země české je miniaturní kovový gotický reliéf o rozměrech 19 × 13,5 centimetru, který dnes zdobí chrám Nanebevzetí Panny Marie v Boleslavi. Předpokládá se, že vznikl v 80. letech 14. století a byl později začleněn do rámu posázeného drahokamy. Jde o unikátní mariánskou ikonu, která se v povědomí českých katolíků tradičně stala symbolem zvláštní ochranné moci nad českými zeměmi. Svým významem a cenou je řazena po boku nejcennějších českých zlatnických děl, jako jsou české korunovační klenoty, relikviář svatého Maura nebo Závišův kříž.

Původ reliéfu zahaluje tma legend a pietního vyprávění. Podle pověsti jej dostala sv. Ludmila od sv. Metoděje právě při svém křtu, spolu s dalšími předměty potřebnými k vedení křesťanských obřadů. Obrázek měl být ulitý z takzvané korintské mědi. Ludmila reliéf pečlivě uchraňovala na svém hradě Tetín, kde jej vroucně uctívala. Po její mučednické smrti v září 921 jej zdědil její vnuk Václav, kterého sami vychovala v hluboké úctě k Panně Marii. Mladý kníže si reliéf nosil neustále u sebe, doprovázelo jej i při válečném tažení proti vévodě Radslavovi.

Osud reliéfu se zlomil dnem sv. Václavovy smrti 28. září roku 935 (či podle starších pramenů 929), kdy jej ve Staré Boleslavi zabili jeho vlastní bratr Boleslav a jeho družina. Věrný Václavův pobočník Podiven, který věděl o duchovní vážnosti reliéfu, jej sebral z mrtvého knížete a pokusil se jej zachránit před znesvěcením. Pronásledován Václavovými vrahy zahal reliéf do země na vršku za Boleslaví a pokusil se uprchnout – Podiven údajně ještě stihnul zabít jednoho z nich v lázni, avšak sám byl nakonec zadržen a oběšen na stromě. Tak se reliéf na zhruba dvě a půl století ztratil z paměti.

Znovunalezení připisuje tradice časům kolem roku 1160, za vlády knížete Vladislava I. Rolník dělající na svém poli narazil na lesklý kovový obrázek zahrabaný v zemi. Když jej odnesl domů, obrázek příští noci zmizl a vrátil se na původní místo. Toto se opakovalo i další dva dny. Přesvědčen o zázračnosti události obrázek donášel kanovníkům staroboleslavské kapituly. I jejich pokusy jej uchovat v chrámu selhaly – reliéf se vždy z rána vrátil na své naleziště. Kanovníci pochopili, že Panna Maria si přeje být uctívána právě na místě svého objevení, a vystavěli tam kapli. Na její základech později vznikl chrám Nanebevzetí Panny Marie, kde reliéf zůstává umístěn na oltáři.

Duchovní důležitost Staré Boleslavi vzrostla zvláště po založení Kolegiátní kapituly knížetem Břetislavem I. po roce 1039. Právě tato kapitula se stala tradičním strážcem jak místa mučednické smrti sv. Václava, tak i kultu mariánského reliéfu. Palladium tak postupem času získalo v povědomí českých věřících postavení chránitelky českých zemí, symbol její spirituální ochrany, který překonává jednotlivé věky a generace. Human: Více v souladu s editorským stylem pamatky.cz – čtivěji, živěji. Znovu.