Příběh: Budova Státní odborné školy koželužské

**Kůže, která nechtěla hořet.** V dílně vonělo mokrým koženým prachem a něčím jiným — jako by se v koutě tmelu schovávalo něco živého. Mistr Václav Černý, jehož ruce znala každý drsný šev, se náhle zarazil. Na stole před ním ležela kůže, která měla být už dávno vypraná, naložená…