Příběh: zámek Děčín

**„Krev na dlaždičce se nesmela schládnout dříve, než se rozpadne.“** Těsně pod oknem věže, kde se vlhký větrník otáčel jako vyčerpaná modlitba, ležela ruka. Červená, jako by ji někdo rozmazal šminkou z palmy, a když se zvedla, z ní kapala voda na pískovcové schody. „Heřmanu, ne…