Příběh: restaurace Na Marjánce
Střevem se jen tak cedil vůně sýra a sušeného chleba, když Adalbert Tellinger ve dveřních rámcích zastavil — hleděl na hostinu u Marjánky. Jeho oči pluly nad skupinou tanečníků v přízemí, jejich ruce se pohybovaly podle rytmu hudby, která vznikala z dřevěného klavíru. Dál se zved…
Příběh se váže k památce
restaurace Na Marjánce
Zobrazit památku