Arcibiskupský zámek Ernestinum Zámek
Arcibiskupský zámek Ernestinum v Příbrami představuje jedinečnou památku, která spojuje gotické a barokní prvky a odráží více než šest století českých dějin. Nachází se v centru města Příbram a patří mezi vzácné dochované arcibiskupské sídla v Čechách. Jeho hodnota spočívá nejen v architektonické podstatě, ale i v proměnách funkcí – od středověké pevnosti přes barokní rezidenci až po současné kulturní centrum s expozicí fotografií Františka Drtikola.
Zámek vznikl ve 14. století jako kamenný hrad na místě starší dřevěné tvrze, kterou nechal postavit první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Tato akce souvisela s obdobím konsolidace církevní moci po založení pražského arcibiskupství. Dochované prvky gotické dispozice jsou patrné v arkýři a fragmentu presbytáře hradní kaple na východní straně. V 17. století, po třicetileté válce, nechal arcibiskup Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka budovu přestavět v barokním slohu, čímž vznikla reprezentativní rezidence. Tato úprava odrážela snahu církve posílit svou pozici v době protireformace.
Architektura zámečku je založena na mohutné čtyřkřídlí dispozici s malým vnitřním dvorem. Původní gotické zdivo se zachovalo zejména ve východním křídle, zatímco barokní úpravy přinesly jednoduchou fasádu a interiéry přizpůsobené potřebám arcibiskupské rezidence. V 19. století, v souvislosti s rozvojem těžby stříbra, sloužil zámek jako školní budova, později sídlo Vysoké školy báňské. Po roce 1946, kdy byla škola přestěhována, přešel do majetku města a byl upraven pro kulturní účely.
Mezi klíčové události patří barokní přestavba, která zámečku dodala dnešní podobu, a následné proměny v 19. a 20. století. Zajímavostí je socha arcibiskupa Arnošta z Pardubic od sochaře Ivara Kodyma, umístěná na jihovýchodním nároží. Nedaleko stojí památník obětí první světové války od Václava Šáry, jehož návrh připravili architekt Jan Kotěra a sochař Jan Štursa. Dnes zde funguje Galerie Františka Drtikola, která představuje dílo významného příbramského fotografa, a Muzeum třetího odboje.
Dnes je zámek Ernestinum přístupný veřejnosti a slouží jako kulturní centrum s fotografickými expozicemi, výstavami a informačními službami. Návštěva nabízí nejen pohled do dějin českého arcibiskupství a barokní architektury, ale také možnost seznámit se s tvorbou Františka Drtikola, jednoho z nejvýznamnějších českých fotografů. Pro milovníky historie i umění je toto místo nedílnou součástí příbramského kulturního dědictví.
Zámek Ernestinum stojí za návštěvu nejen pro svou architektonickou cennost, ale i jako příklad proměn historické budovy. Jeho stěny nesou stopy významných osobností – od arcibiskupů po fotografy – a představují živý dokument českých dějin. Pro zájemce o historii, fotografii nebo barokní umění je toto místo nevyhnutelným cílem.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 14. století
- Postavení kamenného hradku na místě starší dřevěné tvrze.
- 1670
- Zámeček přestavěn arcibiskupem Matoušem Ferdinandem Sobekem z Bílenberka na barokní sídlo.
- 1849
- Zámeček sloužil jako sídlo školy v souvislosti s rozvojem těžby stříbra v Příbrami.
- 1946
- Budova předána městu Příbram po přesunu Vysoké školy báňské do Ostravy.
Stavební vývoj
Původní gotická tvrz z 14. století byla přestavěna na barokní zámeček v 17. století. Dochován je původní gotický arkýř a pozůstatky presbytáře hradní kaple. Budova prošla dalšími úpravami v 19. a 20. století, kdy byla rozšířena a adaptována na školní a kulturní účely. Materiálem je převážně kamenné zdivo, fasáda je jednoduchá s malým vnitřním dvorem.
Historické události
Postavení kamenného hradku na místě dřevěné tvrze ve 14. století.
Barokní přestavba a rozšíření zámečku arcibiskupem Matoušem Ferdinandem Sobekem z Bílenberka po roce 1670.
Zřízení školy v zámečku po roce 1849, později Vysoké školy báňské (1894–1946).
Rekonstrukce zámečku v 70.–80. letech 20. století a zřízení Galerie Františka Drtikola.
Vlastníci
- 14. století
- od roku 1670
- od roku 1946
Zajímavosti
– Zámek spojuje gotické prvky, jako je arkýř a část kaple, s barokní přestavbou z 17. století, která vznikla po třicetileté válce.
– V 19. století sloužil jako sídlo Vysoké školy báňské v souvislosti s rozvojem stříbrného dolování v Příbrami.
– Nedaleko zámečku stojí památník padlých první světové války od Václava Šáry, jehož návrh připravili architekt Jan Kotěra a sochař Jan Štursa.
– Dnes zde funguje Galerie Františka Drtikola, která představuje dílo významného českého fotografa spojeného s Příbramí.
– Socha arcibiskupa Arnošta z Pardubic od Ivara Kodyma je umístěna na jihovýchodním nároží zámeckého areálu.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Arcibiskupský zámek Ernestinum, kterému se v Příbrami říká také Zámeček, je někdejší sídlo pražských arcibiskupů. Dnes v něm sídlí galerie, muzeum a městské informační centrum.
Jeho počátky sahají do 13. století, kdy na tomto místě stála dřevěná tvrz. Ve 14. století ji nahradil kamenný hrádek. Postavil ho první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic a zámeček po něm nese své jméno. Arnošt se latinsky nazývá Ernest, odtud tedy Ernestinum. Arcibiskupovu sochu od sochaře Ivara Kodyma najdeme na jihovýchodním nároží budovy. Z gotického období se dochoval původní arkýř na východní zdi. Je to pozůstatek presbytáře, tedy kněžiště, někdejší hradní kaple.
Po roce 1670 získal hrádek další arcibiskup, Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka. Nechal ho opravit, rozšířit a přestavět na barokní zámeček.
Další velká změna přišla s rozvojem těžby stříbra v Příbrami po roce 1849. Do zámečku se tehdy nastěhovala škola, která se po roce 1894 stala Vysokou školou báňskou. V roce 1946 byla přenesena do Ostravy a uvolněné prostory dostalo město pro obecní potřeby.
V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století prošel zámeček rekonstrukcí. Dnes v něm sídlí Galerie Františka Drtikola se stálou expozicí tohoto slavného fotografa a příbramského rodáka, kterému se přezdívalo Fráňa. Najdeme tu také Muzeum třetího odboje, městské informační centrum a kanceláře.
Hned vedle zámečku stojí památník obětem první světové války. Navrhli ho architekt Jan Kotěra a sochař Jan Štursa a vytvořil ho akademický sochař Václav Šára.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas návštěvy
Nejvhodnější období pro prohlídku je na jaře nebo na podzim, kdy je venku příjemné počasí a zámek není přeplněný turisty. Slunečné ranní hodiny jsou ideální pro fotografování, protože světlo padá příznivě na gotické i barokní detaily. V létě je vhodné si na prohlídku vybrat čas mimo hlavní turistické špičky, tedy brzy ráno nebo odpoledne. Zimní návštěva může být zajímavá pro atmosféru, ale některé části interiéru mohou být v zimě uzavřeny.
Místo je také spojeno s veřejnou dopravou; aktuální spojení a časy odjezdu zjistíte v dopravním vyhledávači. Doporučuje se přicházet pěšky, protože okolí je plné historických a přírodních zajímavostí.
Co vzít s sebou
Na prohlídku si vezměte pohodlné obuv, protože zámek i jeho okolí nabízí různé terény. Vhodné je také vzít si mapu nebo mobilní navigaci, abyste se snadněji orientovali v okolí. Pokud plánujete fotografovat, doporučuje se přinést objektiv s větším zorným polem pro zachycení detailů. V létě nezapomeňte na opalovací krém a sluneční brýle, v zimě na teplé oblečení.
Pro kvalitní snímky je ideální světlo brzy ráno nebo odpoledne, kdy slunce osvětluje fasádu bez přílišných stínů. V interiéru se vyplatí zaměřit se na detaily, jako jsou fresky nebo kamenné sochy. V okolí zámečku je také krásná příroda, kterou můžete zachytit při procházce.
Co navštívit v okolí (do 30 minut)
V těsném okolí se nachází památník obětí první světové války, který stojí jen pár minut chůze od zámečku. Za návštěvu se vyplatí také Příbramský hrad, který je vzdálen asi 15 minut jízdy autem nebo 30 minut pěšky. Pro přírodní nadšence je zajímavá Příbramská pahorkatina, kde můžete objevovat geologické útvary a bohatou flóru a faunu. Všechny tyto lokality jsou snadno dostupné a doplní vaši návštěvu historického místa.
Tipy pro rodiny s dětmi
Děti si mohou prohlídku zámečku zkrátit hledáním skrytých detailů, jako jsou sochy nebo kamenné výzdoby. V okolí je možné si zahrát na malé dobrodruhy a objevovat přírodní zajímavosti v Příbramské pahorkatině. Pro delší pobyt můžete navštívit památník obětí války, kde je možnost se seznámit s historickými událostmi v krátkých, přehledných formách. Doporučuje se také navštívit Příbramský hrad, kde děti mohou vidět středověké opevnění a příběhy z minulosti.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Některé takové objekty jsou zpřístupněné prohlídkami, jiné slouží jinému účelu nebo jsou soukromé. Zda a kdy je přístupná tato památka, jsme neověřili – informujte se u správce.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Tyršova 106, Příbram I, Příbram, Středočeský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 17562/2-2513).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
V těsném sousedství zámečku se nachází památník obětí první světové války. V okolí Příbrami se nacházejí další historické památky, jako je Příbramský hrad, nebo přírodní lokality, jako je Příbramská pahorkatina s bohatou geologickou a krajinnou rozmanitostí.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Denní turistická trasa s historickými stopami v Příbrami
1. Arcibiskupský zámek Ernestinum – Název je krásným příkladem barokní architektury, kde se dochovaly bohaté interiéry a expozice se zabývají regionální historií. Zdejší sbírky uměleckých děl a dokumentů o příbramském regionu jsou zajímavé pro milovníky kultury.
2. Památník obětí první světové války – Název stojí v blízkosti zámečku a připomíná tragické události z minulosti. Je to důstojné místo k odpočinku a reflexi.
3. Příbramský hrad – Název je zbytkem středověké pevnosti s bohatou minulostí. Z jeho pozůstatků je možno získat přehled o historii města.
4. Příbramská pahorkatina – Název nabízí krásné přírodní scenérie s rozmanitými geologickými útvarmi. Procházka po okolí je ideální pro milovníky přírody a dobrodružství.
Pořadí návštěv: Zámek Ernestinum → Památník obětí první světové války → Příbramský hrad → Přírodní okolí Příbramské pahorkatiny.
Sezónní doporučení
Jaro V jarních měsících se zámek Ernestinum obléká do světla a zeleně, kdy slunce proniká skrze prosklené fasády a rozjasňuje interiéry plné historických detailů. Okolní park začíná kvést, stromy se obléknou do mladých listů a vzduch je lehký, téměř hrající si s teplem. Atmosféra je klidná, ale živá – návštěvníci přicházejí pro první jarní prohlídky, kdy se památka probouzí z zimního klidu. Doporučuji navštívit v březnu nebo dubnu, kdy davy ještě nejsou příliš velké a počasí je stabilní. Vhodné je obléknout si vrstvené oblečení – ráno a večer bývá chladno, zatímco v poledne slunce může být příjemné. Nejlepší čas je odpoledne, kdy světlo zdůrazňuje architektonické detaily a park nabízí příjemné stínování.
Léto Léto přináší do Ernestina plno slunečního světla, které rozzáří interiéry a vytváří hru stínů v historických sálech. Okolí zámku je zelené a kvetoucí, ale také horké, takže návštěva vyžaduje opatrnost. V hlavní letní sezóně bývají davy vyšší, proto je nejlepší přijít brzy ráno nebo pozdě odpoledne, kdy je vnitřní prostory příjemně chladné. Doporučuji lehké, prodyšné oblečení a pohodlnou obuv – procházky po parku mohou být náročné. V letních měsících je také vhodné si vzít vodu a případně klobouk, aby slunce nezasáhlo přímo do očí při prohlídkách venkovních částí zámku.
Podzim Podzim přináší do Ernestina zlatavé odstíny, kdy slunce svítí skrze stromy a vytváří magickou atmosféru v parku. Listí se mění na červené a oranžové barvy, což dodává památce zvláštní kouzlo. Vzduch je čistý a chladný, ideální pro klidné procházky. V září a říjnu bývají davy menší než v létě, ale počasí může být proměnlivé – doporučuji si vzít teplé oblečení, které lze snadno svléknout nebo přidat. Nejlepší čas pro návštěvu je odpoledne, kdy slunce ještě svítí dostatečně, ale ne tak silně jako v poledne. V listopadu se již začíná ochlazovat, takže je vhodné si přibalit i deštník.
Zima Zimní návštěva Ernestina je jako vstup do jiného světa – sněhová pokrývka přemění park v pohádkovou krajinu, zatímco vnitřní prostory zámku jsou teplé a útulné. Slunce zde svítí skrze ledové krystaly, které se tvoří na oknech, a vytváří jedinečnou atmosféru. V zimě bývají davy minimální, což umožňuje klidné prohlídky bez spěchu. Doporučuji si obléknout teplé, ale pohodlné oblečení, které neomezuje pohyb – venku bývá chladno, ale v interiéru je příjemná teplota. V adventním čase může být zámek ozdoben svátky, což dodává návštěvě další kouzlo.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: VitVit / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře