Litultovice Hrad

Litultovický zámek se rozkládá v městysi Litultovice v okresu Opava, přibližně dvanáct kilometrů východně od Opavy. Dnes zde sídlí Úřad městyse Litultovic a je zde umístěna řada veřejných služeb – lékárna, restaurace, knihovna i garáž hasičské zbrojnice. Stavba je zapsána do seznamu kulturních památek České republiky.

První písemná zmínka o tvrzi, která zde původně stála, pochází z roku 1446, kdy ji vlastnil Václav Košíř z Litultovic. Vrcholný středověký způsob ochrany – rohové věže a příkopy se soustavou rybníků – charakterizoval její vzhled. Významný obrat v podobě stavby nastal v 16. století. V roce 1573 zámek odkoupil Otík Stoš z Kounic, a již v roce 1579 byla dokončena rozsáhlá renesanční přestavba realizovaná Janem Stošem z Kounic. V následujícím období (1580–1614) jej vlastnili Bítovští z Bítova, kteří jej přestavěli tak, že vznikly dva odlišné objekty – nový zámek a starý zámek, jehož původní tvrz sloužila poté jako hospodářská budova.

Přelom 17. století přinesl zámku zásadní obrat. Po bitvě na Bílé hoře (1621) byl majetek konfiskován a stal se součástí lenního majetku olomouckého arcibiskupa. Od roku 1647 jej vlastnili mladší Orlíkové z Laziska až do roku 1694, poté jej od roku 1714 převzal rod Tetzlernů. Za jejich správy, zejména v polovině 18. století, zámek prošel přestavbou do barokního slohu, získal štukovou výzdobu v interiérech a byla zde zřízena zámecká kaple. Od roku 1792 až do druhé světové války patřil zámek rodu Rollsbergů. Po smrti barona Karla z Rollsbergu v roce 1920 a padnutí jeho syna Maxmiliána v první světové válce převzal správu panství generál Alfréd Waldsttäten, který zde hospodařil až do roku 1945.

Z architektonického hlediska představuje zámek zajímavou vrstvu dějin. Renesanční přestavba z let 1580–1614 přinesla patrovou trojkřídlou budovu kolem nádvoří se severním a západním jednopatrovým křídlem. Nová část byla zvýrazňující bílo-červeným barevným schématem. Podle letopisu v interiéru byly úpravy dokončeny roku 1602 a doplnily jej bohatě zdobené renesanční stropy. Počátek 19. století přidal empirový vzhled s centrální částí opatřenou mělkým rizalitem a balkonem nad vjezdem. Arkády a původní renesanční stropy byly v průběhu 19. století postupně zakryty.

V novějších dějinách prošel zámek důležitými obnovy. V 60. letech 20. století byla zbořena kaple, ale v letech 1972–1979 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce, která mu navrátila jeho původní vzhled. Restaurátorské práce pokračovaly – v roce 1986 byly ukončeny práce v prvním patře starého zámku.

Součástí areálu je i park založený počátkem 19. století v krajinářském stylu. Rostou tu cizokrajné stromy, včetně mimořádně starého dubu letního vysokého 33 metrů s obvodem kmene 470 centimetrů, jilanu či platanu javorolistého. Zámek se nachází na trase silnice I/46 spojující Opavu s Olomoucí a je dostupný také po zelené turistické trase i cyklotrase číslo 6221.