Roimund Zřícenina
Roimund se rozprostírá v severozápadní části Ještědsko-kozákovského hřbetu, přibližně pět kilometrů jihozápadně od Chrastavy v Liberecké okresu. Hrad byl postaven na ostrožně hřbetu Vápenný v nadmořské výšce kolem 565 metrů. Název vznikl z francouzských slov roi (král) a mont (hora) – tedy „královská hora"; předpokládá se, že se tak stalo na počest českého krále Karla IV., který se v období vzniku hradu oženil s Blankou z Valois a opakovaně pobýval v blízké Žitavě.
Stavbu hradu schválil markrabě Karel na přelomu let 1342 a 1343 pro Jana z Donína, který jej budoval v následujících pěti letech (1342–1347) na pozemcích oddělených z panství nedalekého Grabštejna. Jan z Donína zemřel pravděpodobně kolem roku 1363 a zanechal syny Bedřicha a Jana. Ti okolo roku 1390 prodali roimundské panství svým strýcům Jindřichovi a Vilémovi z Donína; Roimund se stal vlastnictvím Vilémovým. Roku 1414 hrad získal Jan z Vartenberka, manžel Markéty z Donína. Vartenberkové jej využívali jako opěrný bod v ozbrojených sporech s lužickým Šestiměstím – loupeživé výpady trvaly až do počátku husitských válek.
V husitských válkách se strategie změnila. Od roku 1424 udržovali Lužičané na hradě vlastní posádku padesáti mužů. Roku 1427 se stal hejtmanem hradu Hans Foltch z Torgavy; o rok později požadoval 335 kop grošů na jeho údržbu. Vartenberkové a jejich potomci vymřeli do roku 1433. Dědictví pak připadlo Janu Hlaváčovi z Donína, který jej prodal Venčovi z Donína na Grabštejně. Kdy přesně hrad zanikl, se přesně neví – je možné, že jej Lužičané zbourali ještě předtím, než jej měli vydat. Roku 1453 je poprvé uváděn jako pustý.
Architektonicky šlo o jednodílný hrad s oválným půdorysem, který patřil k hradům se systémem plášťové zdi. Staveniště chránilo vojenské dílo – příkop a val s výjimkou západní strany. Obrana spočívala na plášťové hradbě obehnané parkánem; v severní části parkánu existovala cisterna. V severní části hradního jádra stál palác. Celý komplex reprezentoval typickou středověkou pevnost přizpůsobenou strategické pozici na hřbetu.
Dnes je zřícenina volně přístupná a chráněna jako kulturní památka České republiky. Lze ji dosáhnout po žlutě značené turistické trase, která spojuje další místní zajímavosti Ještědsko-kozákovského hřbetu.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1347
- Založení hradu Janem z Donína.
- 1414
- Hrad získán Janem z Vartenberka.
Stavební vývoj
Roimund měl oválný půdorys a patřil k hradům s plášťovou zdí. Obrana spočívala na plášťové hradbě obehnané parkánem, v němž se nacházela cisterna. Hrad byl chráněn příkopem a valy.
Historické události
- 1347
- Založení hradu Janem z Donína.
- 1414
- Hrad získán Janem z Vartenberka.
- 1453
- Hrad uveden jako pustý.
Zajímavosti
– Název vznikl z francouzských slov pro krále a horu, což znamená „královská hora“. Předpokládá se, že byl pojmenován na počest krále Karla IV. – Vartenberkové využívali hrad jako opěrný bod při ozbrojených sporech s lužickým Šestiměstím. – Od roku 1424 zde udržovali Lužičané vlastní posádku padesáti mužů. – Hrad měl oválný půdorys a systém plášťové zdi, přičemž v severní části parkánu byla cisterna. – Jako pustý je hrad poprvé uváděn v roce 1453.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Roimund, někdy psaný také Raimund, je zřícenina hradu v severozápadní části Ještědsko-kozákovského hřbetu, asi pět kilometrů jihozápadně od Chrastavy. Hrad stál na ostrožně, která vybíhá ze severní strany hřbetu Vápenný, v nadmořské výšce zhruba 565 metrů. Jeho pozůstatky jsou chráněny jako kulturní památka.
Název pochází z francouzských slov roi a mont, tedy královská hora. Možná vznikl na počest Karla Čtvrtého, který se v době založení hradu oženil s Blankou z Valois a opakovaně pobýval v Žitavě. V písemných pramenech se hrad objevuje i jako Roynungen, Ronnenburg nebo Roymunth.
Stavbu povolil na přelomu let 1342 a 1343 markrabě Karel Janovi z Donína, a to na pozemcích oddělených od panství hradu Grabštejn. Hrad se stavěl v letech 1342 až 1347. Jan z Donína zemřel nejspíše roku 1363. Jeho synové Bedřich a Jan prodali kolem roku 1390 roimundské panství svým strýcům Jindřichovi a Vilémovi z Donína na Grabštejně. Ti se o majetek rozdělili a Roimund připadl Vilémovi.
Roku 1414 hrad získal Jan z Vartenberka, manžel Markéty z Donína, snad Vilémovy sestry. Z hradu podnikal loupeživé výpady proti lužickému Šestiměstí až do počátku husitských válek. Od roku 1424 držela na hradě posádku padesáti mužů lužická strana, podobně jako na blízkém Falkenberku.
Roku 1427 se se souhlasem Jana z Vartenberka stal hejtmanem hradu Hans Foltch z Torgavy. O rok později žádal 335 kop grošů, aby hrad udržel v rukou Šestiměstí. Téhož roku zajal příbuzného zhořeleckého purkmistra a jejich spor pomáhala urovnat rada města Žitavy. Při dalších jednáních, která měla zabránit, aby hejtman vydal hrad husitům, už se o právech Vartenberků nemluvilo. Ti do roku 1433 vymřeli. Dědicem se stal Jan Hlaváč z Donína, který hrad prodal Venčovi z Donína na Grabštejně.
Kdy přesně hrad zanikl, není jasné. Možná ho Lužičané pobořili ještě předtím, než jej Janu Hlaváčovi vydali. Roku 1453 je uváděn jako pustý a o rok později už prameny zmiňují jen vrch Raimund.
Hrad byl jednodílný, měl oválný půdorys a patřil k hradům s plášťovou zdí. Kromě západní strany ho chránil příkop a před ním val. Plášťovou hradbu obíhal parkán, v jehož severní části byla cisterna. Palác stál v severní části hradního jádra.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu jsou jarní a podzimní měsíce, kdy je příroda nejbarevnější a počasí bývá klidnější. Pro fotografování jsou nejlepší místa přímo u zříceniny v době západu slunce, kdy sluneční světlo krásně zvýrazňuje kamenné struktury hradu.
K památce se můžete dostat autem nebo využít veřejnou dopravu.
Protože se nacházíte na turistické trase, doporučujeme vzít si s sebou dostatek pitné vody a obuv vhodnou pro chůzi v přírodě. V bezprostředním okolí není zaručeno zázemí s prodejem potravin.
Pro rodiny s dětmi je ideální procházka po stezce spojující Hrádek nad Nisou a Hamrštejn. V okolí lze navštívit také linie opevnění K3 Dlouhá hora.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Jde o zříceninu. Taková místa bývají volně přístupná, některá však jen s průvodcem nebo jsou z bezpečnostních důvodů uzavřená. Aktuální stav jsme neověřili – pohybujte se opatrně a respektujte případné zákazy.
Kde se památka nachází?
Poloha: Jítrava, Liberecký kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 42103/5-4180).
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět o 679 let, do doby, kdy Roimund byl mladý hrad, sídlem rožmberských pánů. To bylo v roce, kdy král Karel IV. dal svolání k výstavbě nového sídla.
Jak to tady vypadalo? Kdo tu žil? Co se tu dělo? V té době byla kolem hradu lesní krajina, plná divokých zvířat a stromů. Rožmberský pán sídlil v hradě spolu se svou rodinou a služebnictvem. Hrad byl jako pevnost, chránící své obyvatele před útoky nepřátel.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Zřícenina je volně přístupná po turistické trase spojující Hrádek nad Nisou a Hamrštejn. V okolí se nachází linie lehkého československého opevnění K3 Dlouhá hora.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
1. Hrádek nad Nisou – Město. Slouží jako počáteční bod pro vaši cestu po turistické stezce. 2. K3 Dlouhá hora – Linie lehkého opevnění. Zde můžete spatřit historické vojenské stavby. 3. Roimund – Zřícenina. Hlavní cíl výletu, kde prozkoumáte staré trosky. 4. Hamrštejn – Místo na trase. Tato lokalita tvoří závěr vaší procházky.
Sezónní doporučení
Jaro na Jítravě přináší postupné ožívání krajiny, kdy se zřícenina probouzí z zimního spánku podél svahu. Světlo je v této době měkké a difuzní, což vytváří klidnou atmosféru pro pozorování detailů kamenných zbytků bez ostrých stínů. Příroda kolem památky se zelená a květiny na loukách dodávají okolí barevnost, která kontrastuje s šedivým pískovcem. Pro návštěvníky je toto období ideální, protože se zde ještě nedrží velké skupiny turistů, což umožňuje tichou procházku a focení bez rušení. Doporučuje se obléknout se vrstveně, protože jarní počasí bývá proměnlivé a rána mohou být chladná. Nejvhodnější je vyrazit na návštěvu v odpoledních hodinách, kdy se vzduch oteplí a mlha z údolí ustoupí, čímž se otevře výhled na okolní kopce.
Léto nabízí nejdelší dny a nejjasnější světlo, které dramaticky zvýrazňuje texturu zdiva a hloubku stínů mezi zbytky zdí. Atmosféra je živá a plná energie, zejména v odpoledních hodinách, kdy slunce svítí přímo do očí a vytváří silný kontrast. Příroda je v plném květu, ale také sucha, takže je důležité si uvědomit, že terén kolem ruiny může být v horkých dnech nehostinný. Vzhledem k tomu, že je to hlavní sezóna pro turisty, je nezbytné přicházet co nejdříve ráno, abyste se vyhnuli davům a získali klidný prostor pro prohlídku. Oblečení by mělo být lehké, prodyšné a s ochranou před sluncem, včetně klobouku a dostatečného množství vody. Odpolední horko může být vyčerpávající, proto se vyplatí využít stínu, pokud je k dispozici, nebo si odpočinek naplánovat do večerních chladnějších hodin.
Podzim na Jítravě přináší magickou změnu barev, kdy listí na okolních stromech zbarví krajinu do odstínů zlata, oranžové a červené. Světlo je nižší a teplejší, což vytváří nostalgickou a mírně melancholickou atmosféru, dokonalou pro fotografy hledající dramatické kompozice. Příroda se připravuje na zimní spánek a vzduch je čerstvý a chladnější, což dodává procházce specifický charakter. Turistický ruch v tomto období klesá, takže je možné zažít památku v klidu a bez spěchu. Doporučuje se obléknout si vrstvené oblečení s větroupevnou vrstvou, protože podzimní vítr může být nepříjemný a teploty klesají. Nejlepší čas pro návštěvu je pozdní odpoledne, kdy slunce padá nízkým úhlem a osvětluje zříceninu z boku, což zvýrazní její strukturu a vytváří dlouhé stíny.
Zima na Jítravě přináší odpočinek a ticho, kdy zřícenina často leží v bílém závoji sněhu, což zcela mění její vzhled a atmosféru. Světlo je krátké a šedé, což vytváří dramatický kontrast mezi bílým sněhem a tmavým pískovcem. Příroda je uspaná a krajina působí klidně a izolovaně, což je vhodné pro ty, kdo hledají únik od shonu. Vzhledem k krátkým dnům a chladnému počasí je návštěva možná pouze v omezených hodinách, obvykle odpoledne, kdy je ještě dostatek světla. Je nezbytné obléknout se velmi teplé, včetně zimní bundy, rukavic, čepice a bot s protiskluzovou podrážkou, protože terén může být kluzký od ledu a sněhu. Doporučuje se vyrazit brzy ráno, aby se využilo maximálního množství denního světla a vyhnout se večernímu chladu a tmě, které mohou být nebezpečné na neosvětlených stezkách.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Lutz Maertens / CC BY-SA 3.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře