Slezskoostravský hrad Hrad

Slezskoostravský hrad stojí v ostravském městském obvodu Slezská Ostrava, nedaleko soutoku Lučiny a Ostravice. Vznikl ve druhé polovině 13. století u brodu přes řeku a od založení až do roku 1508 patřil slezským knížatům. Je chráněný jako kulturní památka (rejstříkové číslo 37050/8-233).

Hrad měl hlídat zemskou stezku, která vedla z Opavy přes Hlučín a Těšín do Krakova. Už ve 13. století ho obepínala hradba vysoká 4 metry a široká 2,5 metru. Hraniční pevností přestal být v roce 1327, kdy slezská vévodství včetně těšínského připadla jako léno českým zemím.

V roce 1508 hrad koupil Jan Sedlnický z Choltic a v letech 1534–1548 ho přestavěl na zámek. Z této přestavby pochází vstupní brána s věží, jediná část, která se dochovala až do 21. století. Během přestavby, v roce 1543, tudy projížděla rakouská arcivévodkyně Alžběta Habsburská na svatbu s polským králem Zikmundem Jagellonským. Doprovázel ji vlastní dvousetčlenný průvod a patnáctisetčlenný průvod plockého biskupa. Hejtman Sedlnický pro ni ve Fryštátě připravil předsvatební hostinu.

Dne 30. července 1590 zasedal na hradě zemský sněm pánů a rytířů Těšínského knížectví. Přijal deklaraci k těšínskému zemskému zřízení a mimo jiné písemně potvrdil, že jediným úředním jazykem knížectví je čeština.

Třicetiletá válka zámek nešetřila. V roce 1621 vyplenila město i zámek neapolská vojska pod velením Karla Spinelliho, v roce 1626 je drancovali Dánové a v roce 1628 Valdštejnovo vojsko. V roce 1637 tu přenocovala arcivévodkyně Cecílie Renata, sestra císaře Ferdinanda III., na cestě ke svatbě s polským králem Vladislavem. V letech 1642–1649 drželi Ostravu i zámek Švédové.

Od roku 1714 patřil zámek rodu Wilczků, kteří ho vlastnili až do vyvlastnění v roce 1945. Těžbou uhlí v okolí ho však sami vědomě zničili. Od počátku 20. století budova chátrala, poddolováním klesla asi o 16 metrů a 15. února 1954 na ni byl vydán demoliční výměr. Národní památkový ústav uvádí, že po renesanční přestavbě následovaly úpravy v baroku a ve 20. století a že památkové hodnoty areálu poškodily nevhodné přestavby a vliv těžby.

Zchátralý hrad nakonec koupilo město Ostrava. Po nákladné rekonstrukci ho na začátku roku 2004 zachránilo a v květnu téhož roku otevřelo veřejnosti. Dnes slouží kulturním akcím, konají se tu například Letní shakespearovské slavnosti.

Areálu dominuje vstupní brána s věží, nejvyšší stavba celého komplexu. Na nádvoří stojí hradní tvrz a studna s fontánou. K hradu se vážou i pověsti: pod ním prý ležely poklady, které šlo spatřit jen na Velký pátek, a jako na jiných hradech se tu zjevovala bílá paní.