Zámek Buchlovice leží v Buchlovicích ve Zlínském kraji, přibližně jedenáct kilometrů od Uherské Hradiště. Státní majetek spravuje Národní památkový ústav a je volně veřejnosti přístupný. Celek tvoří dvě zámecké budovy a rozsáhlý park s historickými zahradami.

Tradice vypráví, že zámek postavil Jan Dětřich z Petřvaldu pro svou manželku Eleonoru z Colonna-Felsu, údajně italského původu, pro níž měl být starý hrad Buchlova příliš chladný. Jedná se však pouze o pověst. Autorem architektonického návrhu není znám, ale řešení odkazuje na vídeňské či slezské prostředí a vychází ze stylu italské barokní vily. Stavba byla dokončena v roce 1707.

Panství vlastnila rodina Petřvaldů do roku 1800, kdy jej převzali Berchtoldové, kteří zde žili až do zestátnění v roce 1945. Pod jejich správou prošel zámek postupnými změnami. Leopold I. Berchtold umístil v roce 1805 v zámku vojenskou nemocnici. Téhož roku byla také osada povýšena na tržní městečko. Leopold II. Berchtold vrátil zámek jeho reprezentačnímu účelu a bohatě jej vybavil nábytkem a historickým mobiliářem získaným jak z hradu Buchlova, tak z aukcí. Současnou podobu získal zámek až v prvních dvou desetiletích dvacátého století, kdy jej restauroval architekt Dominik Fey. Po zestátnění v 1945 byl zámek následujícího roku předán veřejnosti a Národní kulturní komisi.

Architektonicky se zámek skládá ze dvou protilehlých budov. Horní budova, nazývaná Flora, původně sloužila hospodářským účelům, později se zde zřídily hostinské pokoje. Honosný Dolní zámek byl určen k reprezentaci a ubytování šlechtické rodiny. Mezi budovami se rozprostírá dvůr se centrální kašnou. Zvláštní pozornost si zaslouží sala terrena v přízemí Dolního zámku s bohatou štukovou výzdobou a mozaikovými ornamenty na stěnách. Interiéry s původními štukovými stropy jsou zařízeny nábytkem ve stylu historismu přelomu devatenáctého a dvacátého století. Součástí inventáře je významná sbírka grafiky – rytiny Lukáše Leidena, alegorie Pietera Brueghela staršího, grafiky Henrika Goltzia a tisky Rembrandta.

Historická zahrada patří mezi nejvýznamnější památky historické zeleně v Česku a byla zakládána od počátku osmnáctého století. Vzhledem k specifickému terénu je uspořádána terasovitě. Původně měla charakter pravidelného francouzského baroka, ale na konci osmnáctého století byla přestavěna v duchu tzv. sentimentálního cítění. Na těchto úpravách se podílel brněnský sochař Ondřej Schweigl, který je považován za pravděpodobného autora samotné koncepce parku.

Zámek se proslavil i v evropské historii. V polovině září roku 1908 se zde konalo tajné jednání rakousko-uherského ministra zahraničí Aloise Aehrenthala s jeho ruským protějškem Alexandrem Petrovičem Izvolským. Toto setkání, známé jako Buchlovická dohoda, se týkalo poměrů na Balkáně a skončilo rakouskou anexí Bosny a Hercegoviny. Tato rozhodnutí stála na počátku řetězce osudných událostí, která vyústila v první světovou válku. V roce 2010 se v prostorách zámku natáčela pohádka Čertova nevěsta režiséra Zdeňka Trošky.

Návštěvníci mohou v zámku obdivovat bohatě vybavené interiéry a cenné umělecké sbírky. V okolních zahradách se sezonně konají výstavy fuchsií, najdou zde stanici chovu dravých ptáků a mohou ochutnat tradičních moravských vín z místního vinného sklepa.