Vzorový rodinný dům Karfík Vila

Vzorový rodinný dům Vladimíra Karfíka ve Zlíně je funkcionalistická vila postavená v roce 1935 jako součást experimentální obytné kolonie U Lomu. Stavba vyniká nadstandardním dvouúrovňovým prostorovým řešením a je zapsaná na seznamu kulturních památek. Tato vila představuje významnou ukázku meziválečné moderní architektury spjaté s rozvojem obuvnického koncernu Baťa.

Po roce 1918 se v Baťově obuvnickém závodě rapidně zvyšoval počet pracujících. Firma se proto snažila zajistit svým zaměstnancům příhodné životní podmínky včetně bydlení. Do roku 1934 postavila 2 529 nájemních domků. Na přelomu 20. a 30. let se v Evropě hledaly nové formy výstavby obytných domů a vznikala moderní vzorová sídliště jako Weissenhof ve Stuttgartu, kolonie Nový dům v Brně nebo osada Baba v Praze. V roce 1935 vyhlásila firma Baťa mezinárodní soutěž na nový typ rodinného domu, jejímž výstupem se stala vzorová kolonie U Lomu. Do soutěže se přihlásilo 289 návrhů z devíti zemí. V porotě zasedli například Jan Antonín Baťa, Dominik Čipera, František Lýdie Gahura, Bohuslav Fuchs, Pavel Janák, Dušan Jurkovič, Jaroslav Syřiště a Le Corbusier.

Dům byl navržen v duchu baťovské architektury a nese její typické prvky, jako je cihelné režné zdivo či plochá střecha. Svojím dvouúrovňovým prostorovým řešením, americkými vysouvacími okny a prolínáním do exteriéru se však z této architektury výrazně vyčleňuje. Na poměry kolonie se jednalo o nadstandardní bydlení s užitnou plochou asi 100 metrů čtverečních a obytnou plochou 70 metrů čtverečních. Samostatně stojící jednodomek má pravoúhlý půdorys, částečné podsklepení a dvouúrovňovou dispozici jednoetážového bytu s částí zvýšenou o osm schodových stupňů. Vstup na horní zahradní straně doplňuje krytá terasa. V přízemí se nachází hala, obývací pokoj s jídelním koutem a kuchyně, zatímco ve zvýšené části je pracovna, dětský pokoj, ložnice a koupelna s WC.

Předpokládaná cena realizace domu byla ze všech soutěžních návrhů nejvyšší a činila zhruba 45 000 korun. Autorem návrhu byl architekt Vladimír Karfík, který na stavbu osobně dohlížel a řešil i výsadbu zahrady. Ačkoli dům neprojektoval pro sebe, vlastník firmy Jan Antonín Baťa mu jej po dostavbě přidělil, aby na základě osobních zkušeností zjistil, jak se v něm bydlí. Karfík tak v domě s rodinou deseti let bydlel, než odešel po konci druhé světové války do Bratislavy.

V červnu 1935 byl dům reálně postaven pro prezentaci účastníkům mezinárodního kongresu zaměřeného na bytovou kulturu a kolaudace proběhla v září téhož roku. Žádný ze soutěžních návrhů se nakonec nedostal do hromadné sériové výstavby. V roce 1983 byl objekt zapsán na seznam nemovitých kulturních památek a v letech 2008 až 2009 prošel rozsáhlou rekonstrukcí.

Dnes se tento památkově chráněný objekt nachází v ulici U Lomu na jižním okraji Zlína v prominentní lokalitě v zeleni u hranice lesa. Stavba představuje cenný doklad meziválečných architektonických experimentů a rozhodně stojí za návštěvu pro každého zájemce o historii moderního stavitelství.