zámek Smilov Zámek

Zámek Smilov je barokní stavba pocházející z počátku 18. století, kdy jej v roce 1701 nechal vystavět Augustin Arnošt Schönowetze z Ungarswerthu na místě starší tvrze. Samotný vznik osídlení však sahá hluboko do minulosti – ves Smilov založili někdy před rokem 1308 Lichtemburkové, ačkoliv panské sídlo v té době ještě neexistovalo.

Během středověku se na smilovských pozemích střídalo několik majitelských rodů. Část vsi v ranném středověku náležela také sedleckému klášteru. V 14. a 15. století jsou doloženi majitelé jako Hynek ze Smilova či Epík ze Smilova. Roku 1407 pak došlo při Majnušovi ze Smilova k vážnému zpustošení vsi, přičemž není zcela jasné, zda v té době zanikla i středověká tvrz nebo až později.

Nový obsah majetku se objevuje teprve ve druhé polovině 16. století, kdy se k roku 1566 objevuje Jan Šmolovský ze Šmolova. V této době patrně došlo k obnovení tvrze. Po Šmolovského smrti v roce 1575 zdědila statek jeho manželka Anna Dobřenská z Dobřenic, která jej odkázala svému druhému manželovi Kryštofu Vojkovskému. Následovala dlouhá řada majitelů – od Pavla Mitrovského z Nemyšle (od 1594) až po různé šlechtické a měšťanské rody. Roku 1628 připojil statek k panství Střítež jihlavský rychtář Jan Heidler z Bukové. K roku 1651 se v pramenech zmiňuje již jen poplužní dvůr, což naznačuje, že tvrz patrně zanikla.

Majitelé se poté dále střídali – v 18. století se na něm podepsali Sinzendorfové, Palm-Guldenfingenové a další. V 19. století jej v roce 1841 zakoupil v dražbě Karel Antonín Hohenzollern-Sigmaringen, jehož nástupci Leopold a Vilém na konci století provedli drobné úpravy. Po pozemkové reformě roku 1925 jej odkoupil statkář Václav Skřivan, v jehož rukách zůstal až do znárodnění po roce 1948.

Následujícího desítiletí se zde nacházelo sídlo JZD Štoky, které v zámku vybudovalo byty pro zaměstnance a kancelář, avšak bez nezbytné údržby stavby. Po roce 1989 se zámek vrátil původním majitelům. Dlouhá léta se jeho vlastník domníval, že nejlépe bude objekt strhnout, avšak v roce 2016 se patrně rozhodl pro záchranu. Dnes je budova značně poničena, ale potenciál její regenerace zůstává. Zajímavostí je, že se zde narodil Jaroslav Rössler, průkopník světové avantgardní fotografie.