Koksovna Vítkovických železáren Koksovna
Objekt se nedochoval — na místě dnes nestojí. Následující text popisuje jeho historii, ne současnou návštěvu.
Koksovna se nacházela v klíčové pozici mezi Dolem Hlubina a vysokými pecemi Vítkovických železáren, kde se z ostravského černého kamennného uhlí vyráběl koks nezbytný pro železářský provoz. Ještě dlouho předtím, než byla zanesena do seznamu chráněných míst, patřila k nejdůležitějším objektům své doby.
Počátky sahají do roku 1830, kdy zde byla uvedena do provozu první pudlovací pec pro výrobu svářkového železa využívající ostravský černý kamenný uhlí. První zmínky o koksu v těchto závodech pocházejí z let 1831 a 1836, kdy byla také spuštěna první vysoká pec plnená koksem. Prvotní výroba probíhala metodou přímého koksování v milířích, což se však brzy ukázalo neúčinné. Místo toho se začaly stavět ohradové pece typu Schaumburg – v období 1848 až 1850 jich zde bylo již deset. V roce 1835 vznikly dvě baterie úlových pecí u vodního náhonu, v roce 1843 areál koupil S. M. Rothschild.
Od roku 1873 koksovny přešly pod Vítkovickou horní a hutní společnost. V následujících dekádách se náklad turbíny modernizace: v letech 1859 až 1880 zde fungovalo deset pecí typu Dulait, v roce 1881 čtyřiašedesát pecí typu Gobiet. Rok 1885 přinesl zavedení pokrokové baterie Otto-Hoffmann. Koksovací komory se nyní vyhřívaly vlastním koksárenským plynem a koks byl mechanicky vytlačován parním strojem – důležitý pokrok v účinnosti.
Až podstatnější obrat přišel v roce 1889, kdy byla spuštěna baterie se devadesáti pecemi vybavená regeneračním ohřevem spalovacího vzduchu. Tento systém umožnil zachycovat vedlejší chemické produkty – dehta, benzol, fenol a amoniak – což vedlo k vývoji dalších průmyslových provozů v areálu. V roce 1900 se postavila nová úpravna uhlí a baterie Otto-Hoffmann č. V a VI po čtyřiceti koksovacích komorách; ty však fungovaly jen do roku 1919.
Období 1909 až 1911 přinesl výstavbu tří baterií s celkem staosmdesáti devíti pecemi, jejichž provoz skončil v letech 1928 až 1929. Následovaly baterie soustavy Koppers – první v roce 1913 s čtyřiceti pecemi (do roku 1930), další v roce 1929 s třiceti pecemi typu Koppers (do 1961) a v roce 1930 baterie s čtyřiceti pecemi (také do 1961). V téže době vznikla baterie Otto s pětatřiceti pecemi se sypným provozem, kterou provozovali až do roku 1958.
V padesátých a šedesátých letech došlo k modernizaci. V roce 1961 se přestavěly pece soustavy Koppers u baterie č. IV (čtyřiatřicet pecí), v roce 1964 u baterie č. V (čtyřiašedesát pecí). Součástně se postavily druhové zásobníky a nová mlýnice. V roce 1976 byly v činnosti poslední dvě baterie se schopností zpracovat 16,6 tuny koksu na pec za den.
Provoz celé koksovny skončil v roce 1997. V dubnu 2000 byla areál s Dolem Hlubina a vysokými pecemi prohlášen kulturní památkou, v roce 2002 získal status národní kulturní památky. V témže roce byla demolována baterie č. IV. Dnes slouží zbylá zařízení jako připomínka zlatého věku českého hutnictví.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1830
- Uvedení do provozu první pudlovací pece na výrobu železa.
- 1836
- Uvedení do provozu první vysoké pece plněné koksem.
- 1843
- Prodej areálu společnosti S. M. Rothschild.
- 1873
- Přechod koksoven pod Vítkovickou horní a hutní společnost.
- 1997
- Ukončení provozu koksovny.
- 2000
- Prohlášení areálu za kulturní památku ČR.
- 2002
- Prohlášení areálu za národní kulturní památku ČR.
Stavební vývoj
Technologický vývoj probíhal od ohradových pecí přes systémy typu Dulait a Gobiet až po baterie Otto-Hoffmann a Koppers. Postupně docházelo k instalaci modernějších koksárenských komor a regeneračního ohřevu vzduchu. V průběhu staletí docházelo k rozšiřování a modernizaci celého areálu.
Historické události
1830 první pudlovací pec, 1843 prodej S. M. Rothschildovi, 1873 převzetí Vítkovickou horní a hutní společností, 1997 ukončení provozu.
Vlastníci
1843 S. M. Rothschild, 1873 Vítkovická horní a hutní společnost.
Zajímavosti
- Koksovna se nacházela mezi Dolem Hlubina a vysokými pecemi Vítkovických železáren a vyráběla koks nezbytný pro železářský provoz. - Počátky sahají do roku 1830, kdy zde byla uvedena do provozu první pudlovací pec. - Prvotní výroba probíhala metodou přímého koksování v milířích, což se brzy ukázalo neúčinné, a proto se začaly stavět ohradové pece. - V roce 1885 bylo zavedeno vytápění koksovacích komor vlastním plynem a mechanické vytlačování koksu parním strojem. - Provoz celé koksovny skončil v roce 1997 a v roce 2002 získal areál status národní kulturní památky.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte u jedné z nejvýznamnějších památek našeho průmyslového dědictví. Stojíte před areálem bývalé koksovny Vítkovických železáren, který představuje naprosto zásadní stavební kámen a srdce celého ostravského hutnictví. Když se rozhlédnete kolem sebe, vnímáte tu mohutnou, syrovou a neopakovatelnou atmosféru místa, kde se po generace rodil pokrok. Před vašima očima se rozprostírá rozsáhlý komplex, který kdysi tvořil nerozlučnou součást obřího hospodářského soukolí. Podívejte se na masivní hmoty staveb a představte si, že právě zde se psaly dějiny těžkého průmyslu.
Pojďme se nyní vrátit v čase a podívat se na to, jak tento obdivuhodný kolos vznikal a jaký byl jeho historický kontext. Počátky celého tohoto příběhu sahají hluboko do první poloviny devatenáctého století, přesněji do roku tisíc osm set třiceti, kdy byla v tomto regionu uvedena do provozu první pudlovací pec na výrobu surového železa. Tehdejší doba si žádala nové způsoby zpracování a velkou technologickou přeměnu. Vývoj šel kupředu neuvěřitelným tempem a už o šest let později, v roce tisíc osm set třicet šest, se rozjela první vysoká pec, která již byla plněna koksem. Odtud byl jen krůček k tomu, aby celý areál získal své pevné místo na průmyslové mapě Evropy.
Zásadním mezníkem v historii se stal rok tisíc osm set čtyřicet tři, kdy tento významný průmyslový majetek koupila věhlasná rodina podnikatelů a finančníků Rothschildů. Konkrétně pán Šalamoun Mořic Rothschild vtiskl místu nový rozvojový impuls. Pod jeho vlivem a pod vedením jeho následovníků se výroba neustále modernizovala. O několik desítek let později, v roce tisíc osm set sedmdesát tři, přešly koksovny pod zavedenou společnost nesoucí název Vítkovická horní a hutní společnost. Tento krok zajistil další stabilní rozvoj a rozšíření celé kapacity.
Nyní věnujte pozornost samotnému uspořádání a architektonickému kontextu, který je pro toto místo tolik typický. Areál se nacházel na naprosto klíčovém a strategickém místě, přesně mezi dolem Hlubina a vysokými pecemi Vítkovických železáren. Tato poloha nebyla zvolená náhodně. Byla naprosto geniálně promyšlená pro zajištění plynulého toku materiálu. Koksovna totiž plnila nezbytnou roli dodavatele paliva pro celý železářský provoz. Bez koksu, který se zde vyráběl, by vysoké pece nemohly fungovat. Když se zadíváte na rozvržení komplexu, vidíte, jak logicky na sebe jednotlivé části navazovaly a jak tvořily jeden dokonale propojený organismus. Od raných technologických postupů se postupně přešlo k moderním koksárenským bateriím, které reprezentovaly vrchol tehcnologického pokroku své doby.
Pojďme si přiblížit zajímavé detaily o tom, jak vlastně samotná výroba v počátcích vypadala. Málokdo si dnes umí představit, že prvotní výroba koksu neprobíhala v moderních pecích, jaké známe z pozdějších dob, ale metodou takzvaného přímého koksování v obyčejných milířích. Tento způsob byl ale brzy shledán jako nedostačující pro rostoucí průmyslové nároky. Proto musela přijít radikální proměna, která vedla k výstavbě modernějších koksárenských baterií. Historie tohoto místa je plná takovýchto přelomových okamžiků, kdy lidský důvtip a touha po vyšší efektivitě posouvaly hranice tehdejší možné výroby.
Celý tento průmyslový komplex představuje neuvěřitelnou hodnotu pro naše kulturní dědictví. Ostatně, to potvrzuje i fakt, že v roce tisíc devět set devadesát sedm byl provoz koksovny nadobro ukončen, avšak již o tři roky později, v roce dva tisíce, byl celý areál oficiálně prohlášen za kulturní památku České republiky. Tímto rozhodnutím bylo zachováno svědectví o slávě našich hutí pro další generace.
Pojďme se posunout v našem vyprávění dál a uvědomit si, jak silnou stopu zde zanechaly klíčové osobnosti. Významnou postavou, která ovlivnila směřování celého podniku, byl již zmíněný šlechtic a podnikatel Šalamoun Mořic Rothschild. Jeho jméno je spojeno s obdobím velkých investic a rozmachu, kdy se skromné začátky měnily v moderní průmyslový velkozávod. Lidé pracující v tomto areálu tvořili soudržnou komunitu, jejíž život byl zcela spojen s rytmem hučení pecí a dýmem stoupajícím k nebi.
Závěrem bychom vás chtěli pozvat k dalšímu prozkoumávání tohoto jedinečného místa. Zkuste si představit tu obrovskou energii, která zde proudila po celá desetiletí. Děkujeme, že jste poslouchali našeho audio průvodce, a věříme, že pro vás tato procházka historií Vítkovických železáren byla obohacující a inspirativní. Na shledanou.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Důl Hlubina a vysoké pece Vítkovických železáren.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Honza chodec / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře