kostel svatého Jana Křtitele v Manětíně Kostel
Kostel svatého Jana Křtitele v Manětíně je jednolodní barokní stavba umístěná na místním náměstí v okrese Plzeň-sever. Jeho výstavba proběhla mezi lety 1712 a 1717, což jej činí významnou kulturní památkou pro celý Plzeňský kraj. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka a od roku 2001 spolu s přilehlým zámkem a sochami na náměstí patří mezi národní kulturní památky. Kromě toho kostel slouží jako evropsky významná lokalita pro největší kolonii netopýrů velkých v Plzeňském kraji, což přidává k jeho biologické hodnotě.
Historie kostela sahá až do 12. století, kdy byl majetkem řádu johanitů. První zmínka o něm se objevuje v papežské listině z roku 1182. Johanité zde působili až do roku 1483, poté přešel Manětín pod správu rodiny Švamberků. V roce 1712 požár zničil polovinu města včetně kostela. Po této tragédii se tehdejší majitelé, Václav Josef Lažanský z Bukové a jeho manželka Mariá Gabriel Černínová, rozhodli postavit novou stavbu. Pravděpodobně podle projektu Thomase Haffeneckera byla v letech 1712–1717 provedena pod vedením tyrolského políra Jana Jiřího Hessa. Nový kostel byl vysvěcen pražským biskupem Danielem Josefem Mayerem v roce 1717.
Architektonicky představuje barokní sloh s jednolodní stavbou a trojbokým presbytářem, který obsahuje zdivo z neznámé doby gotické přestavby. Interiér je zdoben díly několika významných umělců. Nejvýraznější je obraz Křest Kristův na hlavním oltáři od Petra Brandla, chráněn jako národní kulturní památka. Během pobytu v Manětíně (1715–1716) namaloval Brandl i další obrazy pro kostel, jako jsou sv. Antonína Paduánského s Ježíškem a Vyučování Panny Marie na bočních oltářích. Ostatní výjevy ze života světců na bočních oltářích jsou dílem manětínského děkana Jana Františka Händla, zatímco sochařskou výzdobu navrhl místní Štěpán Borovec. Varhany z roku 1716 postavil loketský varhanář Jan Leopold Burkhardt.
V roce 2009 byl kostel vyhlášen evropsky významnou lokalitou díky největší kolonii netopýrů velkých, která zde má kolem tisíce jedinců. Tato kombinace kulturního a biologického dědictví činí kostel svatého Jana Křtitele v Manětíně významnou destinací pro návštěvníky.
Dnes je kostel nejen památkou architektonického a historického významu, ale také místem s bohatou kulturní a biologickou hodnotou. Jeho jedinečná kombinace barokní architektury, uměleckých děl a přírodních zajímavostí činí z něj významné místo pro návštěvu. Pro turisty nabízí nejen pohled na krásnou barokní stavbu, ale také možnost se dozvědět více o bohaté historii Manětína a jeho kulturním dědictví. Navštívit tento kostel znamená prozkoumat část minulosti České republiky i ocenit přírodní divy, které se v něm skrývají.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1964
- Kostel s farou byl chráněn jako kulturní památka.
- 2001
- Zapsání kostela, zámku a soch na náměstí do seznamu národních kulturních památek.
Stavební vývoj
Kostel sv. Jana Křtitele má v presbytáři dochované zdivo z gotické přestavby, která je blíže nedatována. Barokní stavba byla postavena po velkém požáru v roce 1712 a jejím architektem byl pravděpodobně Thomas Haffenecker. Stavbu vedl Jan Jiří Hess.
Historické události
- 1182
- První zmínka o kostele v papežské listině
- 1717
- Vysvěcení nově postaveného kostela
Vlastníci
- 1182
- Řád johanitů
- 1325
- Johanité
- 1483
- Švamberkové
- 1712
- Václav Josef Lažanský z Bukové a Mariá Gabriel Černínová
Zajímavosti
- Kostel svatého Jana Křtitele je jednolodní barokní stavba postavená mezi lety 1712 a 1717. - Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka, od roku 2001 spolu s přilehlým zámkem a sochami na náměstí patří mezi národní kulturní památky. - Kostel slouží jako evropsky významná lokalita pro největší kolonii netopýrů velkých v Plzeňském kraji. - První zmínka o kostele se objevuje v papežské listině z roku 1182, kdy byl majetkem řádu johanitů. - Obraz Křest Kristův na hlavním oltáři od Petra Brandla je chráněn jako národní kulturní památka.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Kostel svatého Jana Křtitele je barokní jednolodní děkanský kostel na náměstí v Manětíně. S přilehlým zámkem ho spojuje krytá chodba. Od roku 2001 patří spolu se zámkem a sochami na náměstí mezi národní kulturní památky.
Kostel tu stál už ve středověku. Manětín i s kostelem patřil řádu johanitů a připomíná se v papežské listině z roku 1182. Johanité tu měli komendu, písemně doloženou v roce 1325, a zůstali až do roku 1483, kdy Manětín získali Švamberkové. Z gotického kostela se dochovalo zdivo v presbytáři.
Dnešní podoba kostela je důsledkem velkého požáru v roce 1712. Vyhořela při něm polovina města i s kostelem. Majitelé panství, Václav Josef Lažanský z Bukové a jeho manželka Marie Gabriela, rozená Černínová, se proto soustředili hlavně na stavbu nového kostela. Vznikl v letech 1712 až 1717, pravděpodobně podle projektu císařského stavitele Thomase Haffeneckera. Stavbu vedl tyrolský polír Jan Jiří Hess. Kostel byl vysvěcen v roce 1717 na svátek svého patrona.
V roce 1729 byla fara povýšena na děkanství a pod kostel začalo spadat několik okolních vesnic. Za vlády Josefa II. byl zrušen hřbitov. Zůstala z něj jen ohradní zeď. V letech 1925 až 1967 tu působil děkan František Wonka, učitel a regionální historik, který proslul bádáním o manětínském baroku.
Loď kostela uzavírá trojboký presbytář. Ke severní straně přiléhá hranolová věž s cibulovou bání. Na jižní straně je panská oratoř, do které vede ze zámku krytá chodba nad uličkou.
Nejcennějším dílem v interiéru je obraz Křest Kristův na hlavním oltáři od Petra Brandla. Od roku 2006 je chráněn jako národní kulturní památka. Brandl v Manětíně pobýval v letech 1715 a 1716. Pro boční oltáře namaloval také obrazy Svatý Antonín Paduánský s Ježíškem a Vyučování Panny Marie. Další obrazy světců vytvořil manětínský děkan Jan František Händl. Sochy jsou dílem místního sochaře Štěpána Borovce. Varhany z roku 1716 postavil loketský varhanář Jan Leopold Burkhardt.
Na půdě kostela žije největší kolonie netopýrů velkých v Plzeňském kraji. Proto byla půda v roce 2009 vyhlášena evropsky významnou lokalitou. Kolonie tehdy čítala kolem tisíce zvířat, z toho asi 600 samic, ostatní byla mláďata. Druhá největší kolonie v kraji, v kostele svatého Ducha ve Všerubech, měla jen asi 150 jedinců.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu je období jara nebo podzim, kdy je atmosféra náměstí v Manětíně nejklidnější. Barokní architektura kostela vyniká zejména v jasných dnech, kdy světlo pronikající skrze okna vytváří v prostoru zajímavé tvary a stíny.
Místo je dostupné prostřednictvím auta i veřejné dopravy. Aktuální informace o spojích a možnostech příjezdu si prosím ověřte v internetových vyhledávačích.
Pro fotografování je ideální pozice na náměstí, odkud lze zachytit celou stavbu i její propojení se zámkem. Nejlepší světlo pro snímky exteriéru je v době, kdy je slunce nízko nad obzorem, například krátce před západem, kdy se barokní detaily krásně zvýrazní.
Při návštěvě doporučujeme mít s sebou pohodlnou obuv a vodu. Pro rodiny s dětmi může být zajímavým zážitkem samotná barokní architektura a blízkost zámku, se kterým je kostel spojen chodbou.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Manětín, Plzeňský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako národní kulturní památka (rejstříkové číslo 37001/4-1393). Chráněná je jako součást většího památkového celku.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
kostel se nachází na náměstí v Manětíně a je architektonicky spojen s nedalekým hradem. Okolí zahrnuje další historické stavby, jako je samotný hrad a sochy na náměstí.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Tematická výletní trasa z Manětína
1. Kostel svatého Jana Křtitele - Typ: Náboženská památka - Proč stojí za návštěvu: Tento gotický kostel je jedním z nejvýznamnějších architektonických děl v Manětíně. Jeho historie sahá až do 14. století, kdy byl postaven jako farní chrám. Kostel je známý svou jedinečnou stavbou s vysokou gotickou věží, která se pyšní půvabem starých kamenných zdí a bohatou historií.
2. Staré město Manětín - Typ: Historický centrum - Proč stojí za návštěvu: Procházka po ulicích starého města vám umožní ocenit architektonickou krásu a historii Manětína. Zde najdete řadu zřícenin, které svědčí o bohaté minulosti obce. Je to místo plné klidu a ticha, kde si můžete užít pohled na starobylé domy a památkově chráněnou architekturu.
3. Náměstí v Manětíně - Typ: Veřejné náměstí - Proč stojí za návštěvu: Náměstí je srdcem města a ideálním místem pro odpočinek. Zde si můžete užít klidnou chvíli, pozorovat život v Manětíně nebo se podívat na nádherný pohled na kostel svatého Jana Křtitele z jiné perspektivy. Náměstí je také vhodné pro krátkou pauzu během vašeho výletu.
4. Místní muzeum - Typ: Kulturní instituce - Proč stojí za návštěvu: Muzeum nabízí cenné informace o historii a kultuře Manětína. Zde můžete se dozvědět více o minulosti obce, jejích významných osobnostech a kulturním dědictví. Je to skvělá příležitost pro hlubší pochopení historie a tradic této české vesnice.
5. Křižovatka ulic - Typ: Historický průchozí bod - Proč stojí za návštěvu: Tato křižovatka je důležitou historickou lokalitou, která byla v minulosti klíčovým místem pro obchodníky a cestující. Je to místo plné atmosféry starých dob, kde si můžete představit život v Manětíně během jeho největší prosperity.
Tato trasa nabídne návštěvníkům pohled na historickou a kulturní bohatost Manětína, od hlavní památky po klidné uličky starého města.
Sezónní doporučení
Jaro: V jarním období se kolem kostela svatého Jana Křtitele v Manětině rozvíjejí živé barvy kvetoucí přírody, což zajišťuje působivý pozadí pro návštěvu. Sluneční paprsky osvětlují kostel a jeho okolí v teplém světle, které zdůrazňuje architektonické detaily stavby. Navštěvníci by měli přijít s lehkým oblečením, protože počasí se může rychle změnit od tepla k chladu. Nejlepší čas pro návštěvu je v rané jarní sezóně, než začnou kvést všechny květiny.
Léto: Létě se kostel svatého Jana Křtitele nachází v plné zeleňi stromů a keřů, což poskytuje úkryt před slunečním žárem. Slunce osvětluje kostelní fasádu v nejlepších barvách, čímž se zvyšuje jeho historický půvab. Navštěvníci by měli být připraveni na teplé počasí a doporučuje se si vzít ochrannou sluneční oblečení. Nejlepší časy pro návštěvu jsou rané ráno nebo pozdní odpoledne, kdy je méně horko.
Podzim: V podzimu se okolí kostela svatého Jana Křtitele zbarví v živé škále okenecových barev. Sluneční paprsky prosvítající mezi listy stromů dodávají atmosféře romantický nádech. Navštěvníci by měli být připraveni na chladnější počasí a doporučuje se nosit teplejší oblečení. Nejlepší časy pro návštěvu jsou jasná, slunečná dny, kdy je možné užít si krásy přírody kolem kostela.
Zima: V zimních měsících se okolí kostela svatého Jana Křtitele pokrývá sněhem a vytváří klidnou, téměř magickou atmosféru. Sluneční paprsky osvětlují sněhovou krytu a zdůrazňují architektonické detaily kostela. Navštěvníci by měli být připraveni na chladné počasí s teplým oblečením a vhodnými obuvi. Nejlepší časy pro návštěvu jsou jasná, slunečná dny, kdy je možné užít si pohled na kostel osvětlený zimním světlem.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Vlach Pavel / CC BY-SA 4.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře