Millesimovský palác v Panské Palác
Millesimovský palác je jednopatrová klasicistní budova v Panské ulici v městské části Praha 1, okres Praha, Hlavní město Praha. Objekt, známý také jako Lämelův palác či sídlo redakce Prager Tagblatt, je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Nejstarší zmínka o této parcele pochází z roku 1377 a připomíná zahradu měšťana Konráda Hausera. V 15. století byla plocha rozdělena na pět domů. Nárožní z nich vlastnil Jindřich z Dubé, nejvyšší hofmistr krále Jiřího z Poděbrad. Ostatní domy patřily rodině Kolovratů z Bezdružic, která v nich provedla renesanční přestavbu. V letech 1570 až 1600 se dům nazýval U Tří černých hvězd a byl v majetku Albrechta Kolovrata-Krakovského a Hynka Valdštejna na Vranově.
Budova v průběhu dějin několikrát utrpěla vážné škody. První z nich způsobilo švédské bombardování v roce 1648. V raně barokní podobě se palác v roce 1690 dostal do majetku hraběnky Johanny Barbory Eusebie Carretto-Cavrianiové z Millesima, která jej spojila se sousedními domy. Později v roce 1699 zdědil část majetku její starší syn Jan Ignác a dům 896c její mladší syn Jan Bernard. Další poškození dělostřelbou způsobila pruská vojska při obléhání Prahy v roce 1757.
Objekty byly následně sjednoceny do klasicistní podoby jediného domu v majetku hraběte Adolfa z Kounic. V roce 1860 jej jeho vnuk prodal Sofii von Lämel. Ta palác zásadně přestavěla; přibyly k němu vozovna, konírna a sklad. Autorem tohoto architektonického návrhu z let 1861 až 1864 byl Vojtěch Ignác Ullmann. V letech 1905 až 1906 přistavěl Matěj Blecha v zadní části parcely dvoupatrovou administrativní budovu. Po roce 1929 byla tato část rozšířena o tiskárnu firmy J. Mercy a syn.
V meziválečném období, konkrétně v letech 1914 až 1939, působili v redakci deníku Prager Tagblatt významní novináři a spisovatelé, jako byli Egon Erwin Kisch, Max Brod, Alfred Polgar, Joseph Roth či Johannes Urzidil. Mezi přispěvatele patřili rovněž Martin Feuchtwanger a Alfred Döblin.
Palác se nachází v sousedství dalších významných staveb v Panské ulici a v ulici Na Příkopě. V bezprostřední blízkosti stojí Kounický palác, kde sídlí Muzeum Alfonse Muchy, Neubergovský palác, který je sídlem brazilského velvyslanectví, a Palác Riesů ze Stallburgu, sídlo argentinského velvyslanectví. V okolí se nacházejí rovněž paláce Sylva-Taroucca, Nový Kolowratský a palác Myslbek.
Budova představuje vrstvenou historii pražského Nového Města od středověkých zahrad přes šlechtická sídla až po centrum meziválečného žurnalismu. Navzdory statusu kulturní památky však prognóza studentského projektu Pražská památková realita Ústavu dějin umění AV ČR naznačuje, že palác je společně s okolními stavbami ohrožen. Zvídavému návštěvníkovi nabízí objekt možnost sledovat vývoj klasicistní architektury v centru Prahy.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1377
- První písemná zmínka o parcele připomínající zahradu měšťana Konráda Hausera.
- 1690
- Palác získává hraběnka Johanna Barbora Eusebie Carretto-Cavrianiová z Millesima.
- 1861
- Zahájení stavby nového palácového objektu v klasicistním stylu podle architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna.
- 1905
- Přístavba dvoupatrové administrativní budovy pro deník Prager Tagblatt podle projektu Matěje Blechy.
Stavební vývoj
Původně středověká zahrada a soubor pěti menších domů prošly renesanční přestavbou a pozdějšími barokními úpravami. V 18. století došlo ke sjednocení objektů v klasicistním duchu. V letech 1861–1864 proběhla výstavba nového paláce podle návrhu Vojtěcha Ignáce Ullmanna, která zahrnovala i přístavbu konírny, vozovny a skladu. Mezi lety 1905–1906 byla v zadní části přistavěna dvoupatrová administrativní budova Matějem Blechou, později rozšířená o tiskárnu.
Historické události
1377 – první zmínka o parcele v majetku měšťana Konráda Hausera. 1648 – poškození domu při švédském bombardování. 1757 – dělostřelecké poškození domů pruským vojskem při obléhání Prahy. 1861–1864 – výstavba nového paláce podle projektu Ignáce Ullmanna.
Vlastníci
Konrád Hauser, Jindřich z Dubé, Kolovratové z Bezdružic, Albrecht Kolovrat-Krakovský a Hynek Valdštejn, rod Carretto-Cavriani z Millesima, Adolf z Kounic, Sofie von Lämel
Zajímavosti
– Nejstarší zmínka o parcele památky pochází z roku 1377 a připomíná zahradu měšťana Konráda Hausera. – Budova utrpěla v průběhu dějin vážné škody, které způsobilo švédské bombardování v roce 1648 a dělostřelba pruských vojsk v roce 1757. – V letech 1914 až 1939 působili v redakci deníku sídlícího v paláci významní novináři a spisovatelé jako Egon Erwin Kisch, Max Brod nebo Alfred Polgar.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Millesimovský palác stojí v Panské ulici na Novém Městě v Praze. Je to jednopatrová klasicistní budova palácového typu a je chráněná jako kulturní památka. Říká se jí také Lämelův palác, Prager Tagblatt nebo dům U tří černých hvězd. Každé z těch jmen připomíná jinou kapitolu jeho historie.
První zmínka o pozemku pochází z roku 1377. Byla tu tehdy zahrada domu měšťana Konráda Hausera. V 15. století vzniklo na parcele pět domků. Nárožní z nich patřil Jindřichovi z Dubé, nejvyššímu hofmistrovi krále Jiřího z Poděbrad. Další domy vlastnili Kolovratové z Bezdružic a renesančně je přestavěli. Mezi lety 1570 a 1600 se dům jmenoval U tří černých hvězd a patřil Albrechtu Kolovratovi Krakovskému a Hynkovi Valdštejnovi na Vranově.
Roku 1648 dům poškodilo švédské bombardování. V roce 1690 jej v raně barokní podobě získala hraběnka Johanna Barbora Eusebie Carretto-Cavrianiová z Millesima, podle níž se palác dodnes jmenuje. Spojila ho se svými sousedními domy. Roku 1699 si majetek rozdělili její dva synové, starší nevlastní Jan Ignác a mladší vlastní Jan Bernard.
Při obléhání Prahy pruským vojskem v roce 1757 utrpěly domy další škody. Potom je sjednotil do jediné klasicistní stavby hrabě Adolf z Kounic. Jeho vnuk dům roku 1860 prodal Sofii von Lämel. Ta jej podle návrhu architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna zásadně přestavěla a přistavěla vozovnu, konírnu a sklad.
V letech 1905 a 1906 postavil Matěj Blecha v zadní části parcely dvoupatrovou administrativní budovu pro německý deník Prager Tagblatt. Po roce 1929 k ní přibyla tiskárna firmy J. Mercy a syn. V redakci deníku působili v letech 1914 až 1939 novináři Egon Erwin Kisch, Max Brod, Alfred Polgar, Joseph Roth a Johannes Urzidil. Mezi přispěvateli byli také Martin Feuchtwanger a Alfred Döblin.
Budoucnost paláce ale jistá není. Studentský projekt Pražská památková realita při Ústavu dějin umění Akademie věd ho spolu s dalšími okolními paláci zařadil mezi stavby, kterým hrozí zkáza.
V Panské ulici stojí i další šlechtická sídla. Patří k nim Kounický palác, kde sídlí Muzeum Alfonse Muchy, dále Neubergovský palác a palác Riesů ze Stallburgu.
Tipy pro návštěvníky
Pro návštěvu Millesimovského paláce na Novém Městě v Praze doporučujeme zvolit dopolední hodiny, kdy je okolní provoz klidnější a ulice nabízejí příjemnou atmosféru pro objevování architektury. S sebou si vezměte pohodlnou obuv na chůzi po historických dlažbách, fotoaparát pro zachycení detailů klasicistní fasády a láhev s pitím. Fotografování exteriéru paláce v Panské ulici je nejlepší dopoledne, kdy přirozené světlo ideálně zvýrazní architektonické prvky a štukovou výzdobu budovy. V docházkové vzdálenosti do třiceti minut můžete v okolí navštívit Kounický palác s Muzeem Alfonse Muchy, Neubergovský palác, Palác Riesů ze Stallburgu, Palác Sylva-Taroucca, Nový Kolowratský palác či palác Myslbek. Pro rodiny s dětmi je procházka touto částí Nového Města nenáročná, avšak doporučujeme dbát zvýšené opatrnosti na úzkých historických chodnících v rušnějších částech dne.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Některé takové objekty jsou zpřístupněné prohlídkami, jiné slouží jinému účelu nebo jsou soukromé. Zda a kdy je přístupná tato památka, jsme neověřili – informujte se u správce.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Panská 896/8, Nové Město, Praha, Hlavní město Praha. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 40000/1-1157).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
V bezprostřední blízkosti v Panské ulici a okolí se nachází Kounický palác s Muzeem Alfonse Muchy, Neubergovský palác, Palác Riesů ze Stallburgu, Palác Sylva-Taroucca, Nový Kolowratský palác a palác Myslbek.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
1. Millesimovský palác v Panské Typ: palác Proč stojí za návštěvu: Tento hlavní cíl naší trasy se nachází v Panské ulici a představuje významnou historickou stavbu s bohatou stavební historií v centru metropole.
2. Kounický palác s Muzeem Alfonse Muchy Typ: palác a muzeum Proč stojí za návštěvu: V bezprostřední blízkosti v Panské ulici a okolí můžete navštívit tento objekt, který láká na expozici věnovanou světoznámému malíři.
3. Palác Sylva-Taroucca Typ: palác Proč stojí za návštěvu: Tato výjimečná historická budova v okolí obohacuje poznávání architektury v centru Prahy a zaujme svým reprezentačním vzhledem.
4. Palác Riesů ze Stallburgu Typ: palác Proč stojí za návštěvu: Další skvostný palác nacházející se v bezprostřední blízkosti dokresluje historickou atmosféru této městské lokality.
Sezónní doporučení
Jaro: Na jaře se okolí paláce probouzí spolu s přírodou a měkké ranní světlo krásně zvýrazňuje historické detaily fasády. Atmosféra je svěží a optimistická, což doprovází první rozkvět stromů v blízkém okolí. Pro pohodlnou návštěvu doporučujeme vrstvené oblečení, protože počasí může být proměnlivé. Je to ideální čas pro klidnější prohlídku, než se rozestoupí letní turisté.
Léto: Letní období je charakteristické intenzivním sluncem a dlouhými dny, které dodávají městské architektuře jasný a živý vzhled. V ulicích Nového Města je cítit velká energie, ale může dojít i k vysokým teplotám. Nejlepší je dorazit hned ráno, abyste si prohlídku užili v chladu a vyhnuli se největším davům. Oblečte se lehce a nezapomeňte na ochranu před sluncem.
Podzim: Podzim přináší do Panské ulice zlatavé osvětlení a nostalgickou atmosféru, která se skvěle doplňuje s historickým charakterem paláce. Listí mění barvy a ranní mlhy dodávají okolí tajemno. Pro nejlepší zážitky doporučujeme návštěvu v odpoledních hodinách, kdy je světlo nejlákavější. Připravte si teplejší vrstvu oblečení, protože vzduch bývá vlhký a chladnější.
Zima: V zimním čase působí palác v klidnějším a útulnějším režimu, zejména během adventního období. Krátké dny znamenají, že sluneční světlo je velmi omezené, proto je nejlepší plánovat návštěvu kolem poledne.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: VitVit / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře