Myslivny Ostatní
Myslivny jsou základní sídelní jednotkou obce Mařenice v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Nacházejí se v severní části Horní Světlé pod horou Luž. Tato příhraniční osada je významná svou polohou v Lužických horách, historií spojenou s pohraničními konflikty a současnou funkcí centra zimní rekreace.
Osada vznikla původně jako malé sídliště hrázděných domků lesních dělníků vybudovaných kolem hájovny. V té době tvořily součást samostatné obce Horní Světlá. Na začátku 20. století se charakter místa změnil. Myslivny se staly oblíbeným letoviskem s několika hostinci, které sloužily jako cíl i výchozí bod pro pěší turisty směřující na Luž a do dalších částí hor.
Z hlediska architektury v počátcích převládaly hrázděné stavby. V pozdějším období vznikly rekreační objekty, jako je Lužická bouda či Chata Luž. Některé z původních staveb však zanikly, například byla v minulosti zbořena stanice Stodola.
Osud osady byl úzce spjat s politickou situací na hranicích. V roce 1924 zde spolek milovníků přírody založil Lausitzer Baude, která však byla v roce 1938 úředně uzavřena v souvislosti s rozpuštěním spolku. V září téhož roku zde došlo k ozbrojenému střetu mezi československou pohraniční stráží a sudetoněmeckým Freikorpsem, při kterém zahynulo několik pohraničníků. V únoru 1945 pak na úpatí Luže nad Myslivnami narazil německý letoun Heinkel He 111, což vedlo k úmrtí celé čtyřčlenné posádky.
Po druhé světové válce došlo k vysídlení německého obyvatelstva přes průsmyk Stráž a hranice zůstala na desítky let uzavřena. Myslivny se tak staly odlehlou a téměř neobydlenou osadou, původní sjezdovka zarostla. V roce 1968 byl klid v oblasti narušen vstupem okupačních tanků armád Varšavské smlouvy. Od roku 1980 pak sloužila Lužická chata jako rekreační zařízení pro pracovníky uranových dolů v okolí Stráže pod Ralskem a dalších oblastech.
V současnosti jsou Myslivny dostupné z jihu z Horní Světlé a slouží primárně jako rekreační zóna. Dominují zde pohostinské zařízení a ubytovny, konkrétně Chata Luž a Penzion Lužická bouda. Díky nadprůměrným srážkám a výšce 580 až 680 metrů nad mořem je místo střediskiem sjezdového lyžování s osvětlenými sjezdovkami a dvěma vleky. Běžkářské stopy jsou již nyní propojeny s německým Waltersdorfem a existují plány na budoucí propojení i sjezdovek. Pro pěší a cyklisty zde vede červeně značená trasa k vrcholu Luže a cyklotrasa 3061.
Pamětní hodnotu místa doplňují dva kameny. V říjnu 2003 byl na české straně vztyčen pomník s pohraničním sloupem v národních barvách k uctění památky padlých pohraničníků z roku 1938. Na německé straně byl obdobný pamětní kámen umístěn krajanským spolkem odsunutých Němců.
Myslivny nabízejí kombinaci aktivního odpočinku v přírodě a reflexe dramatických událostí 20. století. Je to místo, kde se setkává sportovní rekreace s historií pohraničních konfliktů. Návštěva této lokality umožňuje porozumět specifickému osudu příhraničních osad v Lužických horách.
Historické milníky
- 1924
- Založení spolku milovníků přírody a objektu Lausitzer Baude.
- 1938
- Ozbrojený střet na státní hranici mezi československou pohraniční stráží a sudetoněmeckým Freikorpsem.
- 1945
- Pád německého letounu Heinkel He 111 na úpatí Luže.
- 2003
- Vztyčení památního kamene na paměť padlých pohraničníků.
Stavební vývoj
Původně šlo o jednoduchou osadu tvořenou hrázděnými domky lesních dělníků kolem hájovny. V průběhu času vznikla zde různé rekreační objekty, jako je Chata Luž či Lužická bouda. Některé starší stavby, například stanice Stodola, byly v minulosti zbořeny.
Historické události
V září 1938 došlo v oblasti k ozbrojenému střetu mezi československou pohraniční stráží a sudetoněmeckým Freikorpsem. V únoru 1945 narazil nad osadou německý letoun Heinkel He 111, jehož posádka zahynula. Po druhé světové válce byla hranice na několik desetiletí uzavřena kvůli vysídlení německého obyvatelstva.
Zajímavosti
– Osada vznikla jako sídliště hrázděných domků lesních dělníků u hájovny. – V září roku 1938 zde proběhl ozbrojený střet mezi pohraniční stráží a sudetoněmeckým sborom, při kterém zemřeli pohraničníci. – V únoru 1945 zde narazil německý letoun, což způsobilo smrt celé čtyřčlenné posádky. – V roce 1968 byl klid v oblasti narušen příchodem okupačních tanků armád Varšavské smlouvy. – V říjnu 2003 byl zde postaven pomník s pohraničním sloupem v národních barvách.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v Mařenicích, v srdci Lužických hor. Stojíte právě před místem, které nese název Myslivny. Když se nyní rozhlédnete kolem sebe, vnímáte atmosféru malé, klidné osady, která se vkládá do okolní přírody. Možná vás na první pohled zaujme její skromnost a pocit odlehlosti, ale za tímto tichem se skrývá bohatá a místy velmi dramatická historie. Zastavte se na chvíli, zhluboka se nadechněte horského vzduchu a dovolte mi, abych vás provedl příběhem tohoto výjimečného koutu našich pohraničních oblastí.
Pojďme se nyní vrátit v čase, abychom pochopili, jak toto místo vzniklo. Myslivny nebyly od počátku zamýšleny jako místo odpočinku pro turisty. V původním jádru šlo o sídliště určené pro lidi, kteří zde pracovali. Byla to skupina domků pro lesní dělníky, kteří zde žili a pracovali v blízkosti hájovny. Tito lidé byli páteří zdejšího lesního hospodářství a jejich život byl úzce spjat s rytmem přírody a tvrdou prací v horách.
Pokud se podíváte na okolní stavby, všímejte si způsobu jejich výstavby. Typickým rysem tohoto místa byly hrázděné domky. Hrázdění je starý způsob stavby, kdy se dřevěné trámy propojují do sebe pomocí zámků v rozích, což vytváří pevnou a stabilní konstrukci bez nutnosti používat velké množství kovových spojů. Právě tyto dřevěné domy dodávaly osadě její specifický charakter. S postupujícím časem se však funkce tohoto místa začala měnit. Na počátku dvacátého století se z čistě pracovního sídliště stalo oblíbené letovisko. Lidé z měst začali objevovat krásy Lužických hor a Myslivny začaly přitahovat návštěvníky. Vznikly zde hostince, kde si turisti mohli odpočinout po dlouhých pochodech, a v roce tysíc devět set dvacet čtyři byl založen spolek milovníků přírody, který se staral o rozvoj tohoto místa a zdejšího objektu.
Nyní však přicházíme k částem příběhu, které jsou mnohem temnější. Myslivny leží v příhraniční oblasti, což v minulosti znamenalo, že se staly svědky napětí a tragédií. Věnujte pozornost okolní krajině, která dnes působí tak mírně, ale v září roku tisíc devět set třicet osm zde vypukl ozbrojený střet. Došlo k potyčce mezi československou pohraniční stráží a sudetoněmeckým sborem. Byl to čas nejvyššího napětí před vypuknutím velkého světového konfliktu. Právě zde, v těchto lesích, přišli při tomto střetu o život pohraničníci, kteří zde plnili svou službu. Je to hluboká rána v historii tohoto místa, která připomíná, jak křehký bývá mír v oblastech, kde se setkávají různé národy a státní hranice.
K tragédiím však nedošlo pouze na zemi. Pokud se podíváte směrem k úpatí hory Luže, představte si události z února roku tisíc devět set čtyřicet pět. V té době, kdy se blížil konec druhé světové války, zde došlo k pádů německého letounu. Letoun s označením Heinkel He sto jedna sto jeden narazil do terénu, což vedlo k tragické smrti celé čtyřčlenné posádky. Tato událost jen přideje k pocitu, že Myslivny byly v určitých obdobích místem osudových setkání a nešťastných náhod.
Vzpomínka na ty, kteří zde přišli o život, není zapomenuta. V roce dva tisíce tři byl zde vztyčen památní kámen. Je to tiché připomenutí padlých pohraničníků, kteří zde v době největšího napětí sloužili. Doporučuji vám tento kámen vyhledat a chvíli u něj přemýšlet o tom, jak moc se změnila role tohoto místa v průběhu posledního století.
Zajímavé je sledovat, jak se osud Myslivny měnil v závislosti na politice. Po uzavření hranic se z prosperujícího letoviska s hostinci stala odlehlá a téměř neobydlená oblast. Místo, které kdysi hýbalo hovorem turistů, ztichlo a stalo se z něj zapomenutý kout příhraničí. Byla to doba izolace, kdy se zde zastavil čas a příroda začala pomalu přebírat vládu nad lidskými stavbami.
Dnes je však situace jiná. Myslivny prožívají nové období. Nyní slouží především jako rekreační místo. Lidé sem znovu přicházejí, aby hledali klid, ubytovali se v místních objektech nebo si v zimních měsících užili lyžování. Je fascinující vidět, jak se kruh uzavírá a místo, které vzniklo pro lesníky a později sloužilo jako letovisko, se vrací k roli místa pro odpočinek a regeneraci.
Když se teď rozhlédnete kolem sebe, vnímejte kontrast mezi tichým klidem současnosti a bouřlivou historií, o které jsme mluvili. Myslivny nejsou jen souborem domů v lese, ale jsou živým archivem dějin našich pohraničních oblastí. Od dřevěných hrázděných domků přes krvavé střety a pád letounu až po dnešní lyžařské radosti.
Pozvívám vás nyní k dalšímu prozkoumání okolí. Projděte si pomalu okolní cesty, všímejte si detailů v architektuře, pokud jsou k vidění, a nechte se vést vůní jehličných lesů. Zkuste si představit, jak zde vypadalo letovisko před stoletím a jak tiché muselo být toto místo v dobách, kdy byly hranice uzavřeny.
Děkuji vám, že jste se mnou vydali na tuto krátkou cestu časem. Doufám, že vám tento výklad pomohl lépe pochopit ducha tohoto místa. Přeji vám příjemný zbytek pobytu v Lužických horách a spokojené objevování dalších tajemství, která v sobě tato nádherná příroda skrývá. Na shledanou.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší dobou pro návštěvu jsou podzimní měsíce, kdy se barvy listů v Lužických horách krásně doplňují s architekturou hrázděných domků. Do osady se lze dostat autem nebo pěšky po turistických stezkách; konkrétní cesty a spojení si ověřte v mapách.
Na cestu si vezměte pohodlnou obuv vhodnou do terénu a dostatek vody, protože se jedná o horskou oblast. Pokud plánujete delší procházku, doporučujeme sbalit si svačinu a mapu okolních tras.
Pro nejlepší fotografie doporučujeme ranní nebo pozdní odpolední světlo, které zvýrazní detaily dřevěných konstrukcí domů. Zajímavé pohledy nabízí okolní lesní partyzánské cesty a okolní vyhlídky.
Během návštěvy můžete vyrazit na vrchol hory Luže, navštívit průsmyk Stráž, německé městečko Waltersdorf nebo objevovat turistické trasy v Lužických horách. Pro rodiny s dětmi jsou ideální nenáročné procházky v přírodě a objevování historie lesních dělníků.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Údaje o přístupnosti této památky nemáme ověřené. Informujte se u majitele nebo správce, případně na obecním úřadě.
Kde se památka nachází?
Poloha: Mařenice, Liberecký kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Vrchol hory Luže, německé městečko Waltersdorf, průsmyk Stráž a turistické trasy v Lužických horách.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Zde je návrh tematické trasy:
1. Myslivny (hlavní cíl) – stavba. Procházka k tomuto objektu v obci Mařenice slouží jako vychozí bod celého výletu.
2. Vrchol hory Luže – vyvýšené místo. Nabízí krásný výhled na okolní krajinu a přírodu.
3. Průsmyk Stráž – horské sedlo. Ideální místo pro odpočinek během putování po stezkách.
4. Turistické trasy v Lužických horách – pěšiny. Propojení všech bodů cesty skrze krásy místní nad الطبيعة.
5. Waltersdorf – sousední městečko. Návštěva tohoto místa za hranicemi umožňuje vidět odlišnou architekturu a atmosféru.
Sezónní doporučení
Na jaře se okolí budí k životu a krajina kolem Mařenicov získává svěží, zelený nádech. Měkké jarní světlo zvýrazňuje detaily stavby, zatímco vzduch voní po prvních květech. Doporučujeme obuv s pevnou podráškou, která zvládne vlhkou půdu, a návštěvu v dopoledních hodinách, kdy je rosa ještě viditelná v trávě.
Léto přináší plné lístí a horké dny, které vytvářejí stín v okolníchzalesněných částech. Atmosféra je hravá a slunce osvětluje památku v jasných barvách. Je vhodné zvolit lehké, prodyšné oblečení a klobouk proti slunci. Nejlepším časem pro příchod je čas krátce před západem, kdy je teplota příjemnější.
Podzim je obdobím barevného zouzmění, kdy se listí mění do zlatých a červených tónů. Mlhy v údolích dodávají místu tajemný a melancholický charakter. Pro procházku je ideální vrstvené oblečení a nepromokavá obuv. Doporučujeme vyrazit v jasné říjnové odpoledne, aby vynikly kontrasty přírody.
Zima proměňuje krajinu v tiché, bílé království, kde sníh tlumí všechny zvuky. Památka v mrazivém vzduchu působí přísněji a vyvýšeněji. Nezbytné jsou teplé rukavice, čepice a kvalitní zimní boty. Ideální je návštěva za jasného zimního dne, kdy slunce odráží bílou barvu sněhu a vytváří ostré stíny.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Hejkal / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře