V údolí Hamerského potoka v Lužických horách, nedaleko malé osady Hamr, se nachází pozůstatky Bývalé pily, průmyslového objektu zaniklého již v polovině 20. století. Dnes zapsaná jako kulturní památka, patří do krajiny okresu Česká Lípa v Libereckém kraji jako svědek dlouhých dějin místního průmyslu. Pila se nacházela na katastru vesnice Naděje u Cvikova a zčásti také na území obce Mařenice, v nadmořské výšce kolem 420 metrů v chráněné krajinné oblasti Lužické hory.

Místní tradice pracování s vodou v energetické formě sáhá hluboko do minulosti. První písemná zmínka o Hamerském potoce pochází z roku 1677, kdy se zde nacházel hamr na zpracování železné rudy. Před tím tu však již stávala sklárna, jak naznačují archeologické nálezy; ve středověku tyto lesy využívaly také sklářské hutny a uhlíři k pálení uhlí v milířích. Chudá železná ruda se těžila v povrchových jámách na okolních kopcích.

Samotná pila je v písemných pramenech poprvé zmíněna v roce 1754, přestože se předpokládá, že šlo o objekty postavené výše proti proudu. Přesnější zpráva se zachovala v tzv. vodních knihách z roku 1793, které popisují stavbu pily na konkrétní parcele se svolením zákupské vrchnosti. Tento údaj podporuje letopočet 1793 vyrytý na skalní stěně. V roce 1831 uvádí gruntovní kniha Franze Exnera jako majitele pily, a mapa ze roku 1843 zachycuje náhon v podobě, která se v základu zachovala až dodnes – ovšem bez skalního tunelu, který byl vybudován později. V roce 1874 byl na stavbě osazen cejch – železná skoba s nápisem F. E. 1874.

Průmyslový rozvoj pokračoval. V roce 1890 žádal nový majitel Josef Effenberger o povolení na parní stroj o výkonu 8 HP, umístěný v menší budově před starou pilou. Složitější přestavby provedl další majitel Josef Mitter, který kolem roku 1898 nechal postavit novou rozsáhlou stavbu přibližně 9 metrů od starého objektu. V návaznosti na to byl náhon prodloužen o 100 metrů. Po roce 1899 vůči němu bylo vedeno sankční řízení pro stavbu bez příslušného povolení. V roce 1920 byl vybudován skalní tunel, kterým byl veden náhon k novému vodnímu kolu o průměru 7,6 metrů a šířkou lopatek 1,06 metrů. Mezi strojovým zařízením byly dvě rámové pily, jedna kruhová pila, stroj na výrobu šindele, obráběcí pila a záložní parní stroj.

Dnes lze v údolí Hamerského potoka stále vidět pozůstatky tohoto průmyslového areálu včetně vodního díla s náhony, jezem a skalním tunelem. Areál, který vlastní město Cvikov, částečně soukromí vlastníci a Česká republika, je chráněn jako kulturní památka a nabízí zajímavý vhled do průmyslové minulosti Lužických hor.