Slepá brána Brána

Slepá brána měla svoji historii začátek v místech, kde kdysi stávala vesnice Bojiště. Brána nesla původní název Svinská, někdy byla také volaná Brána svatého Jana – pojmenování, které odkazovalo na starý kostelík svatého Jana situovaný nedaleko v ulici Na Bojišti. Tento chrám byl zbořen během husitských bouří a zůstal z něj již jen památka v podobě jména brány.

Svinská brána byla součástí rozsáhlého opevňovacího systému Nového Města, který nechal vybudovat za vlády císaře Karla IV. V tehdejší době šlo o stavbu značného vojenského i symbolického významu. Ze čtyř bran, jimiž bylo Nové Město opatřeno, se Svinská brána odlišovala jako stavba nejdůležitější – svým vzhledem a stavební kvalitou připomínala proslulou Špičku u Vyšehradu, která patřila k nejznámějším pražským bránám.

Architektonicky se brána prezentovala honosně: měla hrázděný ochoz a byla zdobena polygonálními nárožními věžičkami se stanovými stříškami, takže představovala typické dílo středověké fortifikační architektury. Stavba tak chrránila vstup do města a současně demonstrovala moc a bohatství Nového Města.

S příchodem baroka přišly i nové požadavky na vojenské fortifikace. Na místě nového barokního opevnění byla u ulice Žitné vybudována nová Žitná brána, kterou bylo opevnění dokončeno roku 1794. Tato stavba pak převzala úlohu původní Svinské brány, která se stala zbytečnou. Místo zboření byla původní brána pouze zaslepena – ze významné fortifikační stavby se tak stala užitečná, leč nedokonalá: sloužila již jen jako průchod pro pěší. Proto ji místní lidé začali nazývat Slepou bránou.

V okolí brány se rozkládala vojenská kasárna, která měla v prostoru u hradeb svá skladiště. Tato infrastruktura zůstala až do velkých demoličních prací na konci 19. století. V roce 1897 došlo k systematickému zboření zbytků starých pražských hradeb. Na místě, kde stála Slepá brána, vzniklo nové veřejné prostranství – původně nazývané náměstí Komenského, které později dostalo jméno podle papeže Jana Pavla II. a tímto jménem – náměstí I. P. Pavlova – je známo dodnes.

Dnes už nejsou ani stopy po někdejší bráně, jen název Slepá brána připomíná její existenci jako součást bohaté vrstvy historických paměťí vepsaných do mapy Prahy. Místo, kde kdysi stála, se stalo součástí moderní Prahy – busycentrem s dopravou a obchody, kde si málokdo uvědomuje, že zde kdysi hrály důležitou roli středověké fortifikace.