Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Doubici Kostel

Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí na malém návrší v Doubici. Jedná se o pozdně barokní sakrální stavbu s prvky klasicismu, postavenou v letech 1811 až 1814. Od roku 1966 je zapsán v seznamu kulturních památek a slouží jako farní kostel Římskokatolické farnosti.

Dlouho před vznikem vlastní stavby neměla Doubice své chrám. Až do počátku 19. století byla obec farně příslušná nejprve Chřibské, později Krásné Lípě. Místní obyvatelé se rozhodli postavit si svůj svatostánek – v roce 1810 byla kanonicky zřízena samostatná farnost zahrnující Doubici a Kyjov. Stavba trvala čtyři roky a kostel byl slavnostně vysvěcen 16. dubna 1815. Právě tím, že vznikl později než kostely v okolních obcích, se stal zajímavou výjimkou – v pozdějších dobách nebyl přestavován a zachoval se včetně interiéru v téměř původní podobě.

Druhou světovou válkou a poválečným vysídlením přišly obtížné časy. Kostel se ocitl mimo zájem, financí na údržbu nebylo a stavba chátral. Bohoslužby trvaly jen do 60. let 20. století, kdy byl chrám již značně porušen – propadla se dokonce vrchní část věže. Záchrana přišla postupně: v roce 1975 krásnolipský administrátor P. Alexej Baláž opravil střechu na vlastní náklady, ale komplexní rekonstrukce se uskutečnila až v letech 1987 až 1988 pod vedením P. Františka Jiráska. Byly opraveny vnitřní omítky, fasáda a střecha věže. Slavnostní vysvěcení po rekonstrukci uskutečnil 13. srpna 1988 pražský světící biskup Antonín Liška.

Stavba je trojlodní, postavena na obdélném půdorysu s polokruhovým presbytářem a severní sakristií. V průčelí se umisťuje hranolová věž tvořící středový rizalit s obdélným portálem z roku 1811. Po obou stranách věže stojí v niky umístěné sochy Ježíše Krista a Panny Marie. Hrubá žlutá omítka v kontrastu s bílými lízeny vytváří harmonický vzhled. Interiér oplývá vícero typy klenbí – od plackové v podvěží přes valenou s lunetami v hlavní lodi až po konchou v presbytáři. Klasicistní vybavení pocházející z doby stavby zahrnuje hlavní oltář s patronkou, dva boční oltáře, kazatelnu a křtitelnici. Zvláštní pozornost si zaslouží varhany z roku 1820 z dílny Augustina Lehmanna z Krásného Pole – s dvěma manuály a 15 rejstříky patří k vzácným exponátům.

Kolem kostela se rozprostírá dodnes používaný hřbitov. V jeho jihovýchodním rohu stojí původní márnice, kterou přestavěli v roce 1988 na kapli zasvěcenou Panně Marii Schönstattské. Hřbitovní kříž byl přivezen v 80. letech z Jablonce nad Nisou. Západně od kostela se zachovala patrová budova bývalé fary z roku 1814, dnes v soukromém vlastnictví. Kostel je spravován Římskokatolickou farností Krásná Lípa a v létě od května do října se zde konají bohoslužby každou druhou sobotu od 17 hodin.