Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Stará Ves) Kostel

Kostel narození svatého Jana Křtitele patří spolu s renesančním zámkem mezi nejcennější historické památky obce Stará Ves nad Ondřejnicí. Leží v severní části středu obce na mírném návrší, snadno jej naleznete podél silnice č. 58, která vede mezi Příborem a Ostravou.

Stavbu zaměřil mezi roky 1587 a 1589 Ctibor Syrakovský z Pěrkova, tehdejší vlastník místního statku. Nahradil zde původní dřevěnou stavbu a v duchu své doby ji provedl v goticko-renesančním slohu. Posvěcení se dočkala 28. dubna 1591, kdy ji vysvětil olomoucký biskup Stanislavský. O tomto významném okamžiku svědčí pamětní deska nad hlavním vchodem, která jmenuje Ctibora jako „nejvyššího písaře markrabství moravského". Samotný Ctibor zde leží pohřben i se svou ženou Aleziou z Víckova. Druhý náhrobek patří jeho bratru Jarošovi a jeho manželce.

Stavba je jednolodní obdélná budova s pětibokým závěrem, kterou k sobě těsně přimyká barokní farní dům postavený až v letech 1809 až 1810. Zvenčí ji chrání dvanáct opěráků, což svědčí o kvalitě stavebního provedení. Okna v lodi mají půlkruhový tvar, zatímco portály a okenice věže zůstaly věrné gotickému lomení.

Interiér překvapí složitou architekturou stropu. Hlavní loď pokrývá valená klenba se složitým síťovým žebrovým vzorcem, jehož svorníky střídavě zobrazují znak Syrakovských a hvězdici. Presbytář je pak zaklenut paprskovitou klenbou se svorníkem s erby stavitele. V 16. století sem byla také umístěna poutavá ozdoba – retabl hlavního oltáře od malíře Jiřího Fremla zobrazující patrona kostela, svatého Jana Křtitele.

V průběhu staletí kostel zažil několik oprav. Roku 1837 mu přibyly obranné prvky – nová předsíňka, která chránila renesanční pískovcový portál. O čtyři roky později se rozezněly nové varhany. V 19. století, zejména v roce 1865, došlo k rozsáhlé údržbě – kostel byl natřen na bílo, obnoven zvenčí a opravena i zahrada kolem něj. Podstatnější rekonstrukce následovala roku 1897.

Nejzajímavější objev přišel až v nedávné době. Opravy z roku 2000 odhalily, že pod později naneseny vrstvami se skrývá renesanční figurální freska z doby vzniku kostela. Zobrazuje scénu z Kalvárie s Kristem, kterého provázejí biblické postavy Áron a Mojžíš. Restaurátorské práce pod vedením akademické malířky Romany Balcarové v letech 2001 až 2002 tuto fresku zachránily a vrátily světu. Dnešní varhany, kteréžto opus pochází z dílny Rieger a byla dokončena roku 1934, byly slavnostně vysvěceny 24. června 1934 právě na svátek patrona kostela.

Kostel se tedy vypřídává jako vrstvená architektonická kniha – od původního dřeva přes renesanční kamenickou preciznost až po baroko a moderní péči. Je to místo, kde se gotika a renesance setkaly v harmonii a kde čtení v kamenických detailech připomíná činy a víru tehdejších majitelů.