Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Praha 10) Kostel

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Praze 10-Strašnice je moderní sakrální stavba z let 1992–1994. Jeho unikátní geometrický tvar připomíná pyramidu, a konstrukce střechy ze dřevěných lamel jej činí pozoruhodným. Nachází se na rohu ulic Ke Strašnické a Krupská a je součástí farnosti Praha-Strašnice.

Dějiny stavby sahají k založení strašnické farnosti 1. října 1929, která byla vyčleněna z pražské farnosti svatého Rocha v Olšanech. Spolek pro postavení kostela ve Starých Strašnicích nejprve financován stavbu farní budovy, která vznikla v první polovině roku 1930. V jejím přízemí byla zřízena dočasná kaple. První architektonické návrhy z roku 1929 od Rudolfa Mikuty a Břetislava Štormy počítaly s historizujícím objektem. V následujících desetiletích vzniklo řada dalších projektů, například skice Václava Nekvasila z roku 1930, návrhy Jaroslava Čermáka z roku 1937 či varianty Antonína Stuny z let 1935 a 1937. Jan Sokol v letech 1932–1935 navrhoval kostel na půdorysu elipsy s barokními prvky a štíhlou věží. Nedostatek finančních prostředků však realizaci v této době znemožnil.

Nový impulz pro výstavbu přišel po událostech pražského jara v roce 1968. Z let 1969 a 1970 se dochovaly návrhy Jaroslava Cuhry a Václava Dvořáka. K samotné realizaci došlo až po roce 1989, kdy farnost získala původní pozemky. V roce 1990 vzniklo několik desítek soutěžních projektů, z nichž byl vybrán návrh architekta Jindřicha Synka. Stavba byla zahájena 11. listopadu 1992 a kostel byl posvěcen 17. června 1994.

Kostel stojí na čtvercovém půdorysu rozděleném do čtyř rovnoramenných trojúhelníků. Severní část slouží jako vstup, zatímco spojením jižního a východního trojúhelníku vznikla hlavní loď. Západní trojúhelník tvoří předsíň s oratoří v patře. Vnější vzhled stavby připomíná trojboký jehlan, který je v nejvyšším bodě zakončen křížem ve výšce dvacet pět metrů. Ve vazbách jsou umístěna dvě šikmo orientovaná vitrážová okna.

Dominantou konstrukce je střecha ve tvaru hyperbolického paraboloidu. Prostor o rozpětí třiceti metrů překrývá skořepina ze čtyř vrstev dřevěných lamel. Tato nosná konstrukce zajišťuje vynikající zvukové parametry interiéru. Původní živičný šindel byl v roce 2012 z technických důvodů nahrazen hliníkovými a poplastovanými šindely.

Architekt Jindřich Synek do projektu vložil symboliku stanu, která odkazuje na biblické putování Židů na poušti nebo představuje úkryt v plášti Panny Marie. Interiér tvoří jednoduchá hala bez sloupů s půlkruhovým uspořádáním lavic směřujících do kněžiště. Na návrhu vnitřního prostoru, svatostánku, oltáře a křestní kaple spolupracovali Pavel Šlegl a Petr Štěpán společně s autorem stavby.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie představuje v městské zástavbě Prahy 10 pevný bod a moderní přístup k sakrální architektuře. Je ukázkou obnovy náboženské svobody a kreativního využití geometrických tvarů. Stavba je svým netradičním vzhledem i akustikou hodnotným cílem pro návštěvníky.