Kostel svatého Jana Nepomuckého (Dejvice) Kaple
Kostel svatého Jana Nepomuckého, lidově zvaný V trníčku, je barokní sakrální stavba z roku 1713 stojící na nízkém skalnatém kopečku v Dejvicích v okrese Praha. Tento objekt dnes slouží jako římskokatolická kaple. Je pozoruhodný svým spojením s historickými morovými epidemiemi a původní správou strahovských premonstrátů.
Okolnosti vzniku sahají do roku 1680, kdy byl během velké morové epidemie zřízen morový hřbitov na území premonstrátů, jimž tehdy patřil dvůr Jenerálka. Na počátku 18. století vznikla na místě kaple se sochou Jana Nepomuckého, který byl svatořečen až roku 1729. Po další morové epidemii v roce 1713 byl hřbitov rozšířen a na místě kaple byl postaven současný kostel. Celá stavba spadá do období počátku 18. století, kdy v českých zemích vrcholilo barokní umění a silně se rozvíjel kult Jana Nepomuckého. Evropa se tehdy stále potýkala s doznívajícími dopady ničivých morových epidemii.
Stavebně se kaple z let 1713 až 1719 vyznačuje čtvercovou lodí s obdélným presbyteriem, respektive trojboce uzavřeným kněžištěm. Stojí na malém návrší nedaleko silnice z Prahy do Horoměřic. Severní sakristie byla k objektu přistavěna v roce 1822. Vnitřní výbava v sobě různorodě kombinuje prvky z 18. a 19. století a obsahuje cenné sochy svatého Norberta a svatého Václava od Františka Platzera.
Památka patřila do první poloviny 20. století do katastru obce Nebušice a jejím vlastníkem byl řád premonstrátů z nedalekého Strahova. Původně filiální kostel spadal pod strahovskou farnost u kostela svatého Rocha a následně u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Dne 21. října 1785, podle jiných pramenů už v roce 1783, zde byla zřízena lokálie, která byla v roce 1857 povýšena na samostatnou farnost. Roku 1886 byla zdejší farnost rozdělena a přenesena k nově postavenému kostelu svatého Cyrila a Metoděje v Nebušicích a do Střešovic.
Pod kostelem se dříve rozkládal hřbitov. Sloužil nejprve jako morový a později pro pohřbívání farníků z Nebušic a Střešovic. Tento hřbitov zanikl koncem 19. století a některé rodinné náhrobky z něj byly kolem roku 1900 přeneseny na nově založený Střešovický hřbitov. Během 19. století byl kostel opakovaně vykraden. Přišel přitom o vzácnou liturgickou výbavu a dvakrát také o zvon.
Po druhé světové válce přestaly být v kostele slouženy bohoslužby a objekt prošel obdobím úpadku. K obnově došlo teprve koncem 80. let 20. století, konkrétně v roce 1989. V současné době stavba slouží jako kaple v blízkosti historického dvora Jenerálka.
Tento kostel představuje cennou připomínku barokní sakrální architektury a pohnutých dějin spojených s morovými epidemiemi na území Prahy. Návštěva tohoto místa na Jenerálce nabízí pohled do historie premonstrátského panství a vývoje venkovské sakrální architektury v českých zemích.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1680
- Zřízení morového hřbitova na území premonstrátů.
- 1713
- Výstavba současného kostela po další morové epidemii.
- 1822
- Přistavění sakristie na severní straně objektu.
- 1989
- Obnova kostela koncem 80. let 20. století po dlouhém období bez bohoslužeb.
Stavební vývoj
Původní malá kaple se sochou světce byla postavená na počátku 18. století na místě staršího morového hřbitova. Současný kostel byl vybudován po roce 1713 a vyznačuje se obdélným presbyteriem a čtvercovou lodí. Severní sakristie byla k objektu přistavěna v roce 1822.
Historické události
V roce 1680 byl na místě zřízen morový hřbitov. V roce 1713 po další morové epidemii došlo k rozšíření hřbitova a výstavbě současného kostela. Roku 1785 byla při kostele zřízena lokálie, která byla v roce 1857 povýšena na samostatnou farnost.
Vlastníci
Premonstráti řádu z nedalekého Strahova
Zajímavosti
– Kostel je lidově zvaný V trníčku a stojí na nízkém skalnatém kopečku. – Stavba je pozoruhodná svým spojením s historickými morovými epidemiemi a původní správou strahovských premonstrátů. – Vnitřní výbava obsahuje cenné sochy svatého Norberta a svatého Václava od Františka Platzera. – Během devatenáctého století byl kostel opakovaně vykraden a přišel o vzácnou liturgickou výbavu i zvon. – Po druhé světové válce přestaly být v kostele slouženy bohoslužby a k jeho obnově došlo až v roce 1989.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte na tomto půvabném místě v pražských Dejvicích poblíž Jenerálky. Stojíte právě před kostelem svatého Jana Nepomuckého, který místní obyvatelé s oblibou nazývají kaplí V trníčku. Zvedněte zrak a rozhlédněte se kolem sebe. Tato barokní sakrální stavba se tyčí na nízkém skalnatém kopečku, jenž jí dodává neobyčejně malebný a zároveň poněkud osamělý ráz. Vnímejte tu tichou atmosféru, která vás obklopuje, zatímco si prohlížíte samotné průčelí a celkový vzhled tohoto historického skvostu.
Pojďme se nyní podívat hlouběji do minulosti a odhalit příběh, který se za těmito zdmi skrývá. Vznik tohoto místa je úzce spojen s temnými stránkami lidských dějin, a sice s ničivými morovými epidemiemi. Už v roce sešlo na tomto území, patřícím tehdy řádu premonstrátů, k zřízení morového hřbitova a menší kaple během tehdejší nákazy. Když o desítky let později udeřila další morová rána, vedlo to v roce k rozhodnutí vystavět zde současný kostel. Celá stavba je tak hluboce spjata s památkou na těžké časy, kterými zdejší kraj prošel, a nese v sobě odkaz duchovní správy strahovských premonstrátů, kteří nad tímto krajem držívali ochrannou ruku po dlouhá staletí.
Když se blíže zadíváte na architekturu, která stojí před vašima očima, všimněte si osobitého tvarosloví této stavby. Kostel se vyznačuje čtvercovou lodí, která volně přechází v trojboce uzavřené kněžiště. Na severní straně objektu můžete spatřit přistavěnou sakristii, jež byla k hlavní budově připojena o něco později, konkrétně v roce. Architekti, kteří tuto stavbu navrhli, sice upadli v zapomnění a jejich jména se nedochovala, avšak jejich rukopis zanechal nesmazatelnou stopu v krajině Dejvic.
Když vstoupíme pomyslně dovnitř, anebo budeme vnímat vnitřní bohatství tohoto místa, otevře se před námi kapitola spojená s významnými osobnostmi uměleckého světa. Vnitřní výbava ukrývá skutečně cenné umělecké klenoty. Mezi ty nejvýznamnější patří nádherné sochy svatého Norberta a svatého Václava, jejichž autorem je mistr František Platzer. Tato díla dodávají prostoru hluboký umělecký rozměr a připomínají řemeslnou zručnost, s jakou byla výzdoba svatyně tvořena.
Nyní se na chvíli zastavme u zajímavostí, které činí toto místo tak výjimečným. Již zmíněné lidové pojmenování V trníčku v sobě nese poezii starých časů a odkazuje na přírodní charakter místa na skalnatém kopečku. Dějiny tohoto svatostánku však nebyly vždy jen idylické. Během minulého století musel kostel projít zkouškou času, neboť dlouhá desetiletí sloužil jiným účelům a bohoslužby se v něm nekonaly. Zlom nastal koncem osmdesátých let dvacátého století, kdy proběhla celková obnova kostela. Právě díky této záchraně dnes můžeme stát před opravenou památkou a vnímat její genia loci v celé jeho síle.
Doufám, že vás procházka tímto koutem Dejvic obohatila a přiblížila vám pohnuté osudy kostela svatého Jana Nepomuckého. Věnujte ještě chvíli pozoruhodnému okolí, nechte na sebe dolehnout klid skalnatého kopečku a s těmito novými poznatky pokračujte v dalším objevování krás Prahy. Děkuji vám za pozornost a na shledanou u dalších památek.
Tipy pro návštěvníky
Pro návštěvu barokního kostela svatého Jana Nepomuckého v Dejvicích zvolte nejlépe dopolední hodiny, kdy ranní slunce krásně osvětluje skalnatý kopeček a bílou fasádu kaple V trníčku, což poskytuje ideální světelné podmínky pro fotografování. Místo je dostupné autem i veřejnou dopravou; aktuální spojení do oblasti Jenerálky ověřte ve vyhledávači, přičemž v okolí památky je nutné parkovat s ohledem na omezené možnosti v přilehlém terénu. S sebou si vezměte pevnou obuv, protože cesta na nízký skalnatý pahorek a jeho okolí může být nerovná, a také fotoaparát pro zachycení unikátní atmosféry této drobné sakrální stavby z roku 1713. Během procházky v okolí můžete do třiceti minut dojít k historickému dvoru Jenerálka, prozkoumat silnici vedoucí z Prahy do Horoměřic nebo obdivovat přírodní ráz krajiny dřívějšího katastru Nebušic. Pro rodiny s dětmi představuje návštěva nenáročný výlet do přírody spojený s poznáváním pražské historie, avšak s ohledem na skalnatý terén a blízkost frekventovaných komunikací je nutné dbát zvýšené opatrnosti na nejmenší návštěvníky.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
V blízkém okolí se nachází historický dvůr Jenerálka, silnice vedoucí z Prahy do Horoměřic a přírodní ráz krajiny dřívějšího katastru Nebušic.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Historický dvůr Jenerálka – historický dům, areál. Zde můžete nasát atmosféru starých pražských sídel a prohlédnout si zachovalé kamenné zídky, které připomínají život v 19. století. (cca 300 m k dalšímu bodu)
Silnice z Prahy do Horoměřic – dopravní tah. Krátká procházka podél této klidné silnice nabízí pohled na typické pražské předměstí a umožňuje pozorovat střídavé řady rodinných domů a zelených pásů. (cca 200 m k dalšímu bodu)
Kostel svatého Jana Nepomuckého – barokní kostel. Hlavní cíl trasy, jehož impozantní fasáda a bohatě zdobený interiér představují významný duchovní a architektonický skvost Dejvic. (cca 400 m k dalšímu bodu)
Přírodní ráz katastru Nebušic – krajinný úsek. Po návštěvě kostela se můžete projít po mírně zvlněné krajině, kde se střídají louky a staré lesní porosty, připomínající původní ráz této části Prahy. (cca 500 m zpět k výchozímu bodu)
Sezónní doporučení
Jaro v Dejvicích probouzí okolní zeleň k životu a přináší svěží atmosféru do přilehlých parků. Osvětlení je měkké a ranní mlha občas dodává barokní architektuře tajemný nádech, přičemž sluneční paprsky začínají hřát bez letních veder. V tomto období zde nepotkáte davy turistů, což zaručuje klidnou prohlídku. Doporučuje se obléci si pohodlné vrstvené oblečení a pevnou obuv kvůli případné jarní vlhkosti. Nejlepší čas pro návštěvu je dopoledne, kdy město teprve ožívá a světlo ideálně dopadá na průčelí.
Léto nabízí dlouhé slunečné dny a zářivé odpolední světlo, které zvýrazňuje detaily stavby a její okolí v plném květu. Atmosféra je živá díky turistům směřujícím do širšího centra Prahy, proto je hlavní letní sezóna rušnější. Praktická rada velí vyrazit brzy ráno hned po otevření, abyste se vyhnuli polednímu žáru a největším davům. Zvolte lehké prodyšné oblečení, pokrývku hlavy a nezapomeňte na lahev s pitím, protože stínu v okolí památky není nazbyt.
Podzim proměňuje Dejvice v paletu teplých odstínů žluté a červené barvy, které vytvářejí melancholickou a romantickou kulisu. Slunce rychleji klesá k obzoru a vytváří dlouhé stíny a zlatavou podvečerní záři ideální pro fotografování. Návštěvnost výrazně opadá, což ocení milovníci klidu. Vzhledem k chladnějším pofukujícím větrům a proměnlivému počasí se hodí teplý kabát, šála a nepromokavá obuv. Ideální dobou pro návštěvu je pozdní odpoledne, kdy podzimní slunce barví oblohu do oranžova.
Zima zahaluje dejvický kostel do tiché atmosféry, kterou občas podtrhuje sněhová pokrývka a brzké stmívání. Osvětlení přichází již v pozdním odpoledni a umělé pouliční lampy dodávají místu komorní ráz, obzvláště v adventním čase. Davy lidí zde téměř nepotkáte, památka láká k rozjímání. Je bezpodmínečně nutné obléci si zimní bundu, čepici, rukavice a teplé boty s protiskluzovou podrážkou. Nejvhodnější čas k návštěvě je kolem poledne, kdy je venku nejtepleji a denní světlo dovoluje alespoň částečnou prohlídku exteriérů.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: ŠJů (cs:ŠJů) / CC BY-SA 3.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře