Kostel svatého Jana Nepomuckého (Hlavňovice) Kostel

Kostel svatého Jana Nepomuckého se nachází nedaleko jihozápadního okraje obce Hlavňovice a patří mezi zajímavé příklady moravské barokní sakrální architektury. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka. Obec samotná má mnohem delší historii – poprvé je zmiňována k roku 1428.

Před vybudováním vlastního kostela se v obci konaly bohoslužby pouze v zámecké kapli. Situace se změnila na přelomu 18. a 19. století, kdy Kocové z Dobrše nechali v letech 1799–1808 vystavět nový kostel ve stylu pozdního baroka. Stavba převzala liturgickou funkci starší zámecké kaple, která byla poté zrušena. Od doby své výstavby se kostel dochoval v podstatě v nezměněném stavu. Jedinou výjimkou byla oprava střechy lodě v roce 1894. Toto dlouholeté zachování původní podloby činí budovu cenným svědectvím architektury raného 19. století.

Stavební řešení je pozoruhodné především neobvyklou orientací hlavní podélné osy ve směru sever–jih. Chrám se skládá z lodě podlouhlého obdélníkového půdorysu, k níž na jižní straně přiléhá presbytář s příčně obdélným půdorysem a otupením nárožích. Zatímco lod má plochý strop, presbytář je zaklenut tzv. pruskou plackou. K východní stěně presbytáře přiléhá obdélná sakristie s oratoří v patře. Střecha je sedlová, pokrytá eternitovými šablonami.

Severní průčelí dominuje hranolová věž s hodinami, zastřešená čtyřbokou jehlanovou střechou s břidlicovou krytinou. Vstupní portál je pravoúhlý, umístěný v ose severního průčelí, s žulovým ostěním a štukovou dekorací. Nad portálem se nachází oválné okénko určené pro osvětlení kruchty. Loď a presbytář jsou osvětleny čtyřmi kasulovými okny z východní a západní strany. Poslední patro věže otvírají obdélná okna s půlkruhovým záklenkem; na jižní straně je okno pouze naznačeno štukovou šambránou. Omítky jsou hladké a štukové, s zajímavým rozdílem vzhledu mezi dvěma stranami budovy: západní strana lodě a presbytáře je zdobena malovanými pásy vydělujícími čtyři pole, zatímco východní strana má prostou, nečleněnou omítku.

Interiér dominuje baldachýnový hlavní oltář ze roku 1806, zdobený sochami svatých Jana Nepomuckého, Prokopa a Ludmily. Po stranách segmentového triumfálního oblouku se rozkládají dva novobarokní boční oltáře se sochami z 19. století. Na bočním oltáři věnovaném svaté Anně stojí dva cínové svícny z roku 1710, nesoucí erb hrabat Maltzanů – vzácná připomínka původního vybavení.

Dnes lze v Hlavňovicích navštívit kostely zachovalý kousek historie, který si věrně uchoval svou barokní podobu a stále slouží svému účelu jako místní kostel.