Hlavňovice Hrad

Hlavňovice jsou barokní zámek nacházející se ve stejnojmenné vesnici asi devět kilometrů západně od Sušice v okrese Klatovy, Plzeňský kraj. Zámek byl postaven na místě starší tvrze ve druhé polovině 17. století a patřil rodině Koců z Dobrše až do druhé poloviny 19. století. I přes svou památkovou ochranu od roku 1964 se nachází v havarijním stavu, což činí jeho historii ještě zajímavější.

Zámek má kořeny sahající až do 16. století, kdy patřil k velhartickému panství. Po několika změnách majitelů byl v roce 1569 získán Zikmundem Doupovcem z Doupova, který zde založil poplužní dvůr s tvrzí. Tato stará tvrz předpokládá se, že stála na místě pozdějšího barokního zámku. V roce 1580 Hlavňovice prodal Anně Kocové, jejímž potomkům patřily dalších tři sta let. Po smrti Anny Kocové roku 1586 přešly majetky na Dětleba Koca z Dobrše, který je dále rozdělil mezi své syny.

V průběhu 17. století se Hlavňovice staly součástí rodinných sporů a politických událostí. Bratři Koci, kteří zde měli majetek, se zúčastnili stavovského povstání roku 1620. Po jeho ukončení uzavřeli smlouvu s císařským vojskem a udrželi svůj majetek. V roce 1645 zemřel poslední ze starších bratrů, Václav Koc, a jeho vdova se stala hlavním majitelem Hlavňovic.

Na počátku 18. století byla na místě starší tvrze postavena nová barokní stavba. Tento zámek v průběhu času prošel dalšími úpravami, zejména v závěru 18. století, kdy došlo k luisézním změnám. Architektonicky je tedy zámek představitelný jako raně barokní struktura s pozdějšími úpravami.

Vlastnická historie Hlavňovic je bohatá a dramatická. Po Janovi Dětlevovi Kocovi, který zemřel v roce 1690, se majetek dělil mezi jeho děti. František Diviš Koc se nakonec stal hlavním majitelem a rozšířil panství o Kalenice. Po něm převzala správu vdova Anna Alžběta, která majetek rovněž dědila mezi své potomky. V 18. století se Hlavňovice staly součástí vlastnictví Jana Hyneka Koca a jeho syna Jáchyma Štěpána, který majetek roku 1802 převedl na své děti. Innocenc Koc se nakonec stal hlavním majitelem a rozšířil panství o vsi Přestanice a Libětice.

V 19. století Hlavňovice patřily Ferdinandu Kocovi, který svůj majetek v roce 1872 odkázal na manželku Valérii z Kleebornu. Po jejím úmrtí se správa převedla na dceru Marii Valérii Pelikánovou a poté na jejího syna, který panství vlastnil až do roku 1946, kdy bylo převzato národní správou.

Zámek Hlavňovice je spojen s rodem Koců z Dobrše, známým pro svou účast v historických událostech. Přestože je chráněn jako kulturní památka, jeho stav připomíná potřebu ochrany a obnovy. Dnes se zámek nachází v havarijním stavu, což činí návštěvu této historické památky ještě cennější.

Návštěva Hlavňovic nabízí jedinečný pohled do minulosti a připomínku důležitých rodinných i politických událostí, které formovaly českou historii. Navzdory svému stavu je zámek stále významnou kulturní památkou, která si zaslouží pozornost a péči.