Kostel svatého Martina (Mladá Vožice) Kostel

Kostel svatého Martina v Mladé Vožici v okrese Tábor je barokní farní chrám z let 1790–1794. Stavba tvoří dominantu centrálního Žižkova náměstí a je významným prvkem kulturního dědictví regionu.

Současný objekt vyrostl na místě staršího svatostánku, zmiňovaného v dokumentech již v roce 1348. Původní kostel byl znovu vystavěn v roce 1582. Do roku 1623 zůstal utrakvistický, od roku 1624 zde působí katoličtí duchovní. Předpokládá se, že budova nebyla zničena během husitských válek, protože zdejší farář přijímal podobojí. Významná přestavba začala v roce 1764 položením základů věží a vznikem presbytáře s částí lodi. Celý projekt byl dokončen až v roce 1797. V dalších desetiletích proběhly obnovy v letech 1900 a 1929. V roce 1930 byla zavedena elektřina, v 90. letech 20. století proběhla generální oprava a v roce 2018 byla renovována čelní fasáda.

Architektonicky jde o jednolodní zděnou stavbu s hladkou omítkou a polokruhovým závěrem. Průčelí s hlavním vchodem směřuje k náměstí. Doplnily jej dvě věže, přičemž severní je vyšší a nese bicí hodiny. V zadní části se nachází půlkruhově ukončený presbytář se dvěma kaplemi a oratořemi po stranách kněžiště. K lodi přiléhá pětiboká kaple na jižní straně, nízká sakristie s valbovou střechou a zdobená kazatelna. Ze severní strany je připojena další kaple, zatímco v zadní pravé části lodi byla přistavěna kaple svaté Barbory s dřevěným oltářem.

Exteriér doplňuje otevřená kaple svatého Jana Nepomuckého u severní strany kostela. Před budovou stojí křížek a lípy vysazené ve druhém desetiletí 21. století. Na fasádě je umístěna pamětní deska připomínající duchovní internované v 60. letech 20. století v zámku v Radvanově. Na vnější stěně vyvýšeniny, na níž kostel stojí, se nachází deska připomínající odvlečení 99 obyvatel do plynových komor dne 2. září 1942. Do roku 1812 se v této části nacházel hřbitov.

K inventáři patří varhany. První nástroj z roku 1802 postavil Anton Reiss. Následně v roce 1943 vyrobil Vladimír Skopek varhany se dvěma manuály a 24 rejstříky, které později v roce 1971 opravili mistři Kubát a Filípek. Zvoneční systém prošel zásadními změnami. V 18. století zde zvonily čtyři zvony: Jan, Vilém, Kašpar a umíráček. Během první světové války byly dva z nich zrekvírovány a v dubnu 1942 byl zabaven další pro výrobu zbraní a střeliva. Na zvonici zůstal pouze umíráček. Až v roce 1952 byl vrácen zvon Jan o váze 669 kg. Automatické odbíjení bylo zavedeno v roce 1974.

Kostel je součástí širšího komplexu památek. Hned vedle něj stojí mohutná pozdně gotická zvonice, v objektu čp. 22 se nachází fara, přes ulici leží zámek a v severní části Žižkova náměstí je umístěna socha svatého Václava.

Památka představuje hodnotný příklad barokní architektury s historií sahající do 14. století. Její návštěva nabízí vhled do duchovního a společenského děje města Mladá Vožice.