Kostel svatého Vavřince (Chlumec) Kostel

Kostel svatého Vavřince byl významnou církevní památkou v oblasti Chlumce, která se nacházela na katastru obce Český Újezd v okrese Ústí nad Labem. Původně středověká stavba byla v 17. století přestavěna do saské renesance a sloužila jako farní centrum pro několik sousedních obcí, než byla v lednu 1967 zbourána kvůli plánované těžbě hnědého uhlí.

Kostel stál v osadě Koleč, která byla sídlem rytířského řádu johanitů a rozkládala se na ústí Ždírnického a Podhorského potoka. První písemná zmínka o místní farnosti pochází z roku 1352, kdy byla uvedena v soupisu papežských desátků. V roce 1405 byla farnost označena latinským termínem "papuer", což znamenalo chudobu. Původní kostel vznikl kolem roku 1170 a postupem času byl povýšen na hlavní farní kostel pro obce Český Újezd, Hrbovice, Předlice a Střížovice. Osada Koleč však zanikla a po ní zůstal pouze kostel.

Architektura objektu spočívala na středověkém základu s presbytářem z konce 15. století, který měl žebrovou hvězdovou klenbu. Hlavní loď byla plochostropá a v patře věže se nacházela empora. V letech 1616–1618 proběhla rozsáhlá přestavba do saské renesance pod vedením Petra Köblba z Geisingu, majitele chlumeckého panství. V roce 1864 byl kostel renovován za částku 3000 zlatých a vznikl barokní oltář s obrazem svatého Vavřince a znakem Kolovratů. Poslední opravy proběhly koncem 19. století a v roce 1932.

Osud památky byl spojen s hospodářskými plány v oblasti. Po postupném chátrání během 20. století byl kostel i přilehlá budova pro kostelníka odstřeleny v lednu 1967 kvůli plánované těžbě hnědého uhlí, která se nakonec neuskutečnila. Z historických předmětů se zachoval zvon z roku 1533 s českým nápisem Ujezd. Ačkoliv byl v roce 1917 sejmán pro válečné rekvizice, nebyl rozlit a následně zavěšen v chlumeckém kostele svatého Havla. Sedm ze osmi šlechtických náhrobků rodiny Kölbelů z Geisingu bylo po likvidaci kostela přemístěno do obvodové zdi kostela svatého Václava ve Valtířově spolu s oběma portály.

Kostel měl také specifický náboženský význam pro místní obyvatelstvo. Před rozšířením luteránství byl cílem četných procesí, zejména 10. srpna, kdy se uctila památka bojovníků padlých v husitské bitvě na nedaleké vyvýšenině Na Běhání. Při výstavbě dálnice D8 proběhl u zbylých základů kostela poslední archeologický průzkum.

V současné době na místě původní stavby nezůstala žádná budova, pouze archeologické stopy. Historie tohoto místa lze sledovat skrze zachovaná artefakty, jako je zvon v Chlumci nebo náhrobky ve Valtířově. Studium osudu tohoto zaniklého objektu nabízí vhled do historie církevní správy a proměn regionu v Ústeckém kraji.