bývalý kostel sv. Maří Magdalény Vlastějovice Kaple

Kaple svaté Máří Magdaleny ve Vlastějovicích je zaniklá sakrální stavba, která se nacházela severovýchodně od obce v lesích poblíž vrchu Fiolník. Jedná se o původně gotický objekt s polygonálním chórem a západní předsíní, který sloužil jako krajinná dominanta v oblasti historických dolů na železnou rudu. Kaple byla chráněna jako kulturní památka, ale v důsledku josefínských reforem a následného zanedbávání zanikla a byla zbořena koncem 20. století.

Tato kaple vznikla pravděpodobně v období gotické architektury, tedy v 13. až 14. století, v místech, kde se nacházela železnorudná ložiska. Původně byla jednolodní stavba s tvrzištěm, což naznačuje její spojení s místní těžbou. Gotická architektura se v té době rozvíjela v Čechách a charakterizovala se vertikálním členěním a použitím lomených oblouků, což se odráží i v konstrukci kaple. Okna lodi a chóru měla lomená ostění z cihel, což je typický rys gotických staveb.

Kaple prošla významnými úpravami v 17. století, kdy byla přistavěna západní předsíň, schodišťový přístavek a kruchta v západní části lodi. Kruchta byla podklenuta třemi křížovými klenbami a sloužila pravděpodobně jako prostor pro varhany nebo sbory. Západní předsíň, pravděpodobně plochostropá, obsahovala vložené schodiště vedoucí na kruchtu. Na jihu předsíně přiléhala malá valeně klenutá komora, jejíž účel není přesně znám, ale mohla sloužit jako úložný prostor nebo kaple pro kaplanů. Tyto úpravy zachovaly původní gotickou podobu, ale přidaly nové funkční prvky.

Vlastníkem kaple byla pravděpodobně místní obec nebo církevní instituce, která ji spravovala. V 18. století však kaple zanikla v rámci josefínských reforem, které vedly k zrušení mnoha menších sakrálních staveb. Josefínské reformy měly za cíl snížit náklady na církevní správu a centralizovat náboženský život. Kaple tak přestala sloužit a začala chátrat jako zřícenina. V roce 1976 bylo zrušeno její památkové ochrany, což umožnilo její další zánik. Koncem 20. století byla kaple zbořena a její základy zničeny povrchovým dolováním, které ovlivnilo i okolní krajinu.

Jednou z klíčových událostí spojených s kaplí je její poloha v oblasti historických dolů na železnou rudu. Těžba rud zde probíhala pravděpodobně již od středověku, a kaple mohla sloužit jako duchovní opora pro horníky a jejich rodiny. Kaple tak byla nejen sakrálním objektem, ale také krajinnou dominantou, která ovlivňovala vzhled okolí. Další zajímavostí je její architektura, která kombinovala gotické prvky s pozdějšími barokními úpravami. Okna lodi a chóru s lomenými ostěními jsou typickým znakem gotiky, zatímco kruchta a předsíň ukazují na pozdější přizpůsobení kaple novým potřebám.

Dnes již kaple svaté Máří Magdaleny ve Vlastějovicích neexistuje. Jejím místem je dnes lesní porost poblíž vrchu Fiolník, kde se nacházely její zbytky. Přístupnost místa je omezená, neboť se jedná o soukromé pozemky a oblast ovlivněnou povrchovým dolováním. Přesto však stojí za návštěvu pro historicky zajímavou lokalitu, která spojuje sakrální architekturu s těžební historií regionu. Kaple představuje příklad zaniklého sakrálního objektu, který byl důležitou součástí místní identity a krajiny. Pro milovníky historie a architektury může být návštěva okolních lesů a vrchu Fiolník inspirací k objevování skrytých dějin regionu.