kostel Nalezení těla svatého Štěpána v Pcherách Kostel
Kostel Nalezení těla svatého Štěpána v Pcherách ve Středočeském kraji patří k filiálním chrámům smečenské farnosti a je jednou z pamětihodností okresu Kladno. Jako kulturní památka v chráněném areálu představuje zajímavý příklad vývoje stavby od středověku přes baroko až do moderní doby.
Chrám je poprvé zmíněn v písemných pramenech kolem roku 1352, zmínka o farnosti se však datuje asi o dva roky dříve. Nejstarší vrstvy stavby představují gotickou jednolodní strukturu, která však postupem času zůstala neměnná pouze krátkou dobu. Zásadní přeměna nastala roku 1706, kdy byl kostel z původní gotické podoby přestavěn v barokním slohu. Charakteristické barokní prvky pak kostelu podtrhly finální úpravy provedené v letech 1894 až 1895.
Stavební podoba kostela odráží jeho transformaci v 18. století. Původně jednolodní kostel byl totiž na začátku osmnáctého století výrazně rozšířen o dvě boční lodě, čímž získal svou dnešní trojlodní konfiguraci. Hlavní loď měří 5,35 metru na šírku, boční lodě pak každá 3,3 metru. Celé trojlodí je dlouhé 10,35 metru a široké 13,85 metru. Na hlavní loď navazuje pětiboce ukončený presbytář širší 5,25 metru, k němuž ze severní strany přiléhá sakristie. Vnitřní prostory klenutí valenými klenbami s lunetami, presbytář a hlavní loď jsou odděleny lomeným vítězným obloukem. Boční lodě mají křížové klenby a v presbytáři se na stropu naznačuje malbou průběh klenebních žeber. Podél západního průčelí se nachází vstupní portál zdobený ornamentálními prvky, nad ním půlkruhové okno v štukovém rámci. Hlavní vchod se však prakticky nachází v severní stěně boční lodi. Interiér osvětluje sanktusová vížka vybíhající ze střechy. V západní části lodi stojí úzká dřevěná kruchta podepřená dvěma sloupy.
Vnitřní vybavení kostela představuje vysoce cenné umělecké dílo. Dominantou je barokní portálový hlavní oltář s obrazem Ukamenování svatého Štěpána pocházejícím z roku 1677. Oltář zdůrazňují rokokové ozdoby a sochy svatého Petra a Pavla. Boční oltář z roku 1788 je zasvěcen svatému Martinovi. Významným prvkem je také raně barokní kazatelna ze druhé poloviny 17. století a cínová křtitelnice z roku 1745. Kostel uchováva vzácné liturgické předměty včetně zlatené stříbrné monstrance, dvojice stříbrných pozlacených kalichů a tří zvonů o průměrech 1,17, 0,9 a 0,71 metru. V podlaze lodě jsou zasazeny dva mramorové náhrobníky a třetí se nachází pod schody vedoucími na kruchtu. Tyto náhrobníky pocházejí ze 16. století; podle fragmentů erbů se předpokládá, že by mohly patřit pánům z Gerštorfu.
Kostel představuje cenný příklad stavebního vývoje české sakrální architektury a jeho chráněný areál jej činí důležitou součástí kulturního dědictví regionu.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1677
- Barokní portálový hlavní oltář s obrazem Ukamenování svatého Štěpána.
- 1788
- Boční oltář zasvěcený svatému Martinovi.
Stavební vývoj
Kostel byl původně gotický jednolodní stavba. Na počátku osmnáctého století došlo k rozšíření o dvě boční lodi a barokní přestavbě. V letech 1894–1895 proběhly další úpravy. Stavební prvky zahrnují valené klenby s lunetami, křížové klenby v bočních lodích a půlkruhová okna.
Historické události
- 1352
- Poprvé zmínka o kostele.
- 1706
- Přestavba v barokní styl.
- 1894
- Další úpravy kostela.
Zajímavosti
– Kostel Nalezení těla svatého Štěpána v Pcherách je jednou z pamětihodností okresu Kladno a patří k kulturním památkám v chráněném areálu. – Chrám je poprvé zmíněn v písemných pramenech kolem roku 1352, zatímco zmínka o farnosti sahá asi o dva roky dříve. – Zásadní přeměna kostela nastala roku 1706, kdy byl přestavěn v barokním slohu; finální úpravy proběhly v letech 1894 až 1895. – Původně jednolodní kostel byl rozšířen o dvě boční lodě na začátku osmnáctého století, což mu dal jeho dnešní trojlodní konfiguraci. – Vnitřní vybavení zahrnuje barokní portálový hlavní oltář s obrazem Ukamenování svatého Štěpána z roku 1677 a raně barokní kazatelnu ze druhé poloviny 17. století.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Kostel Nalezení těla svatého Štěpána v Pcherách na Kladensku je dnes filiálním kostelem smečenské farnosti. Jeho areál je chráněn jako kulturní památka.
Fara v Pcherách je doložena už roku 1350. Samotný farní kostel je poprvé zmíněn o dva roky později, k roku 1352. Tehdy šlo o gotickou jednolodní stavbu. Roku 1706 byl kostel přestavěn v barokním slohu a rozšířen o dvě boční lodi, takže se z něj stal kostel trojlodní. Další úpravy proběhly v letech 1894 až 1895.
Trojlodí je dlouhé 10,35 metru a široké 13,85 metru. Hlavní loď měří na šířku 5,35 metru, boční lodi každá 3,3 metru. Na hlavní loď navazuje presbytář, tedy prostor kolem hlavního oltáře. Je ukončen pěti stranami a ze severu k němu přiléhá sakristie. V západním průčelí je portál zdobený takzvanými uchy a nad ním půlkruhové okno ve štukovém rámu. Hlavní vchod ale nevede tudy, nýbrž zdí severní boční lodi.
Hlavní loď a presbytář odděluje lomený vítězný oblouk. Obě části jsou zaklenuty valenými klenbami s lunetami, boční lodi mají klenby křížové. Na stropě presbytáře jsou klenební žebra jen naznačena malbou. V západní části lodi stojí úzká dřevěná kruchta podepřená dvěma sloupy. Ze středu střechy vybíhá sanktusová vížka.
Vnitřku vévodí barokní hlavní oltář s obrazem Ukamenování svatého Štěpána z roku 1677. Doplňují ho rokokové ozdoby a sochy svatého Petra a Pavla. Boční oltář z roku 1788 je zasvěcen svatému Martinovi. Cínová křtitelnice pochází z roku 1745 a raně barokní kazatelna ze druhé poloviny sedmnáctého století.
Do podlahy v rozích lodi jsou zasazeny dva mramorové náhrobníky ze šestnáctého století. Podle zbytků erbů mohly patřit pánům z Gerštorfu. Další náhrobník leží pod schody na kruchtu. Ferdinand Velc v kostele zaznamenal také zlacenou stříbrnou monstranci, dva stříbrné pozlacené kalichy a tři zvony o průměrech 1,17, 0,9 a 0,71 metru.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu kostela Nalezení těla svatého Štěpána v Pcherách je podzim nebo jaro, kdy je atmosféra klidná a příroda nabízí krásné zážitky. Barokní architektura se v této době promítá do nejlepších barev a světla.
Pro přesné spojení doporučujeme použít online vyhledávače nebo aplikace pro plánování tras.
Co vzít s sebou: Doporučujeme nosit pohodlné obuv a být připraveni na různé počasí. V zimních měsících je vhodné mít s sebou teplý oblek, v létě sluneční ochranu. Nezapomeňte také vzít fotoaparát nebo mobilní telefon pro zachycení krásných zážitků.
Fotografování: Nejlepší místa pro fotky jsou vnitřek kostela, kde se barokní dekorace promítá do nádherného světla. Ranní a odpolední hodiny nabízejí nejlépe slunečné podmínky pro fotografii.
Co navštívit v okolí: V okolí kostela se nachází malebné přírodní oblasti, které jsou ideální pro krátké procházky nebo pikniky. Navíc je možné prozkoumat další historické památky v regionu Středočeského kraje.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Pchery, Středočeský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 28137/2-556).
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět do minulosti, do doby kdy se tady v Pcherech rozrostl malebný kostelík. Byla to velká doba, kdy lidé věřili v zázraky a svaté. A právě zde, v srdci naší země, se odehrála jedinečná událost – Nalezení těla svatého Štěpána.
Jak vypadalo tohle místo v dávných dobách? Byla to malá vesnička s dřevěnými chaloupkami a rybníkem. Žili zde lidé, kteří živořili z půdy a byli spojeni silnou vírou. Kostelík byl jejich srdce, kde se shromažďovali na bohoslužbách a modlitbách.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Tematická výletní trasa: Kostel Nalezení těla svatého Štěpána v Pcherech
1. Kostel Nalezení těla svatého Štěpána - Typ: Religiózní památka - Proč stojí za návštěvu: Tento barokní kostel v Pcherech je jednou z nejzajímavějších sakrálních budov Středočeského kraje. Jeho bohatá historie a architektonický design, který odráží barokní styl se stavebními prvky renesance, činí z něj nezbytnou vizitku pro každého cestovatele. Vnitřek kostela je domovem významných uměleckých děl a architektonických detailů.
2. Náves u kostela - Typ: Místní náměstí - Proč stojí za návštěvu: Náves před kostelem je klidným místem, kde si můžete odpočinout a prohlédnout se po okolí. Je to ideální místo pro krátkou pauzu v rámci vaší návštěvy, přičemž zde můžete také zažít atmosféru malého českého obce.
3. Stará škola - Typ: Historický objekt - Proč stojí za návštěvu: Stará škola v Pcherech je připomínkou dřívější doby, kdy byla centrem místního vzdělávacího života. Je to zajímavý objekt pro ty, kteří se zajímají o historii a rozvoj obecních institucí.
4. Kaple svaté Anny - Typ: Religiózní památka - Proč stojí za návštěvu: Kaple svaté Anny, i když méně známá než hlavní kostel, je dalším důležitým náboženským a historickým místem v Pcherech. Její jednoduchost kontrastuje s barokními prvky kostela svatého Štěpána, což poskytuje zajímavý pohled na různorodost náboženských staveb v regionu.
5. Obecní úřad - Typ: Historický objekt - Proč stojí za návštěvu: Obecní úřad, ačkoliv modernější, je důležitou součástí místní správy. Jeho historie a role v životě obce přinášejí další rozměr poznání o Pcherech jako o samostatné komunitě.
Tato trasa nabízí návštěvníkům možnost prozkoumat nejen hlavní kostel, ale i další významná místa v Pcherech, která přispívají k pochopení místní historie a kultury.
Sezónní doporučení
Jaro: V jarním období se kostel Nalezení těla svatého Štěpána v Pcherách prezentuje ve zvláštní atmosféře, kdy je ovoce a květiny na okolních polích. Slunečné dny nabízejí ideální podmínky pro prozkoumání historické architektury s jasnými světelnými efekty, které zdůrazňují detaily kostela. Vzhledem k možnosti náhlých dešťů je vhodné mít na sobě přilbu nebo plástovou pokrývku. Návštěva v jarním období je často mírnější, ale stále doporučujeme přijetí o něco dřívěji, abyste mohli užít klidnější prohlídku.
Léto: Léto v Pcherách je plné života a světla. V této sezóně se může objevit větší počet návštěvníků, zejména v hlavní letní sezóně, takže doporučujeme přijít brzy ráno nebo později ve dne. Nezapomeňte na ochranu proti slunci a dostatečnou hydrataci. Léto je ideální čas pro rodinné výlety, kdy můžete po návštěvě kostela potkat se s přírodou okolních lesů.
Podzim: V podzimním období nabízí památka nezapomenutelnou atmosféru. Zlaté a rudé listy stromů vytvářejí krásný pozadí pro kostel, což zvyšuje jeho historický charakter. Slunečné dny jsou teplé, ale večer se rychle chladne, takže je vhodné mít na sobě více vrstev oblečení. Podzimní návštěva není tak turisticky nabitá jako v létě, což umožňuje klidnější prohlídku.
Zima: V zimním období je kostel Nalezení těla svatého Štěpána v Pcherách obklopený sněhovou dekou, což přidává magii a klidnost. Teplé oblečení je nezbytné kvůli chladným místním podmínkám. I když se návštěvnost snižuje, zimní období nabízí jedinečnou příležitost prozkoumat kostel v klidu a na poklidné pozadí zasněženého kraje.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
- Wikipedia o kostele
- Národní památkový ústav - databáze památek
- Štěpánkovský, J. (2014). Pčerští Štěpánci: Sborník příspěvků k dějinám obce a kostela Nalezení těla svatého Štěpána v Pčerách.
- Příspěvky o historii kostela
- Šťastný, J. (2017). Středověké kostely na českém venkově: Typologie a vývoj.
- Kapitola o románských kostelích v Čechách
- Hrubý, B. (2000). Dějiny Pčer.
- Historie obce včetně zmínky o kostelu
- Muzeum v Kralovicích - informační portál
Fotografie: User:Miaow Miaow / Public domain, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře