kostel svatého Mikuláše v Praze-Vršovicích Kostel

Kostel svatého Mikuláše v Praze-Vršovicích je římskokatolický farní kostel z roku 1704, umístěný na severozápadním rohu Vršovického náměstí na Moskevské ulici. Je jednou z nejstarších stavebních památek v oblasti Vršovic a celé městské části Praha 10. Tato barokní stavba s charakteristickou věží představuje vrstvenou historii sakrálního prostoru.

Nejstarší dějiny místa sahají až do roku 1028, kdy byla zde zasvěcena románská kaple svaté Mářie Magdalény. Tato původní stavba měla vnitřek o rozměrech 4,8 na 5,5 metru a jejím centrem byl velký kamenný stůl sloužící jako oltář. První doložená zmínka o kostele svatého Mikuláše pochází z 25. června 1328. V roce 1374 byla románská kaple prodloužena a přestavěna do gotického stylu. V roce 1422 byl objekt zasvěcen svatému Mikuláši a povýšen na farní kostel, jehož farnost se rozprostírala až k hradbám Nového Města pražského. Vršovická farnost spolu s sousedními Záběhlicemi a Hostivařem patřila do říčanského děkanátu.

Vlastnictví kostela se v průběhu staletí měnilo. Do roku 1328 jej vlastnil pražský měšťan Albert Štuk, který jej prodal řádu německých rytířů ze Starého Města. Od roku 1360 se Vršovice vrátily do majetku bohatých staroměstských měšťanů. Později mezi majiteli objevili Trčkové z Lípy, Valdštejnové a po roce 1628 Šternberkové.

Současná barokní podoba kostela pochází z roku 1704. Jedná se o jednolodní sakrální stavbu s trojbočným presbyteriem, které bylo v roce 1894 prodlouženo. Věž dosahuje výšky necelých 28 metrů a je zakončena masivní osmibokou cibulovitou bání s lucernou a makovicí. Patrová věž má čtyři velká okna a je přístupná úzkými, jednolomenými schody nahrazujícími původní točité schodiště z presbyteria, které bylo zbouráno kvůli špatnému technickému stavu.

Kostel přežil vypálení během husitských bouří a byl obnoven mezi lety 1668 a 1677. Vnitřní prostor prošel několika úpravami, z nichž nejvýznamnější proběhly v roce 1864 pod dohledem P. L. Urbana a v roce 1879 pod vedením P. Šebánka. Tehdy byl odstraněn starý hlavní oltář a nahrazen novým dílem řezbáře Františka Hedielberga s přemalovaným obrazem svatého Mikuláše. Dříve se zde nacházely i tři postranní oltáře Panny Marie Bolestné, svaté Anny a svatého Jana Nepomuckého.

Zvláštností jsou věžní hodiny z roku 1866, které zhotovil Jan Prokeš ze Sobotky za cenu 600 zlatých. Západní ciferník kromě času ukazuje aktuální měsíční fázi. V blízkosti kostela stála farní budova, která byla později přeměněna na hospodu známou jako stará fara. Přilehlý hřbitov byl zrušen v roce 1864 a následně založen park.

Kostel svatého Mikuláše zůstává důležitým svědkem urbanistického a duchovního vývoje Vršovic od románské doby až po současnost. Jeho architektura a detaily, jako jsou unikátní věžní hodiny, činí z něj cenným cílem pro každého zájemce o pražskou historii. Návštěva tohoto místa nabízí vhled do více století české sakrální architektury.