kostel svatého Václava (Branišov) Kostel
Kostel svatého Václava stojí na východním okraji Branišova v areálu hřbitova. Jde o barokní stavbu z let 1749–1751, která je chráněna jako kulturní památka České republiky – spolu s hřbitovem, márnicí, ohradní zdí a branami. Slouží jako filiální kostel farnosti Branišov–Větrný Jeníkov.
Tradice kostela v Branišově je staršího původu. Písemné zmínky o něm pocházejí již z roku 1352, kdy jej střežila farnost pod patronátem želivského kláštera. Během husitských válek se farnost a dosavadní kaple staly součástí farnosti Úsobí. Obnova přišla až v 18. století. V letech 1749 až 1751 postavil stavitel Anselm Martin Lurago nový barokní kostel podle představ faráře Františka Felixa Procházky. Chrám byl vysvěcen 20. září 1751.
Architektonicky je kostel jednolodní stavbou s barokními znaky – trojbokým závěrem a věží na čelní straně. Tento charakteristický vzhled si dodnes zachovává.
Následující staletí si vzala svou daň. Blesk zasáhl věž 15. května 1827, způsobující požár, který zničil střechu, varhany a oltář a roztavil zvony. Nové zvony Václav a Michael byly pořízeny 17. listopadu 1834. V první světové válce byly zvony rekvírovány, později nahrazeny novými se stejnými jmény. Druhá světová válka si vzala zvon Václavův, který se na věž již nevrátil.
Moderní péče o kostel začala v roce 1951 výměnou střešní krytiny. Následovaly další opravy – nová krytina z plechu v roce 1971, oprava fasády v 1994, rekonstrukce varhan v 2009 a dřevěných částí kruchty v 2010. Zvláštní historický přínos měl archeologický průzkum v roce 2013, který odkryl 28 kosterních ostatků a zajímavý nález: mlecí kámen z 13. století, kdysi používaný k mletí železné rudy či stříbra. Petice branišovských občanů z roku 2008 iniciovala sérii záchranných prací, které pokračují a zajišťují budoucnost tohoto historicky cenného chrámu.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1352
- První písemná zmínka o kapli na místě současného kostela, která byla součástí farnosti Úsobí a pod patronátem želivského kláštera.
- 1749–1751
- Postavení barokního kostela svatého Václava podle projektu Anselma Martina Luraga, vysvěcen 20. září 1751.
- 1827
- Požár kostela způsobený úderem blesku, při kterém shořela střecha, varhany, oltář a byly roztaveny zvony.
- 1951
- Významná oprava kostela, včetně výměny střechy a dalších stavebních úprav.
Stavební vývoj
Kostel byl postaven v letech 1749–1751 jako barokní stavba na místě starší kaple. V 19. století prošel drobnými opravami po požáru a dalších údržbových zásazích. V 20. století byly provedeny rekonstrukce střechy (1951, 1971), oprava ohradní zdi hřbitova (1983) a drobné úpravy fasády (1994). V roce 2008 proběhla rekonstrukce omítek márnice a hřbitovní zdi, následně byly v letech 2009–2010 obnoveny varhany a kruchta.
Historické události
1352 – První písemná zmínka o kapli na místě současného kostela, která byla součástí farnosti Úsobí.
1751 – Vysvěcení nově postaveného barokního kostela svatého Václava.
1827 – Požár kostela způsobený úderem blesku, při kterém shořela střecha, varhany a oltář.
1951 – Významná oprava kostela, včetně výměny střechy.
Zajímavosti
– Kostel svatého Václava byl postaven v letech 1749–1751 podle návrhu faráře Františka Felixa Procházky, přičemž stavitelem byl Anselm Martin Lurago.
– Blesk zničil v roce 1827 věž kostela, což způsobilo požár, který poškodil střechu, varhany, oltář a roztavil původní zvony.
– V roce 1834 byly pořízeny nové zvony pojmenované Václav a Michael, které byly později během první světové války rekvírovány a nahrazeny.
– Archeologický průzkum z roku 2013 odhalil 28 kosterních ostatků a mlecí kámen z 13. století, který sloužil k mletí železné rudy či stříbra.
– Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky společně s hřbitovem, márnicí, ohradní zdí a branami.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Kostel svatého Václava stojí na východním okraji vesnice Branišov, uprostřed hřbitova. Je to filiální kostel římskokatolické farnosti Branišov – Větrný Jeníkov. Jde o jednolodní barokní stavbu s trojbokým závěrem a s věží na čelní straně. Kulturní památkou je celý areál. Kromě kostela k němu patří plocha hřbitova, márnice, ohradní zeď a dvojice hřbitovních bran.
Kostel v Branišově je poprvé písemně doložen v roce 1352. Zdejší fara tehdy patřila pod patronát želivského kláštera. Během husitských válek se farnost i kaple, která stála na místě dnešního kostela, staly součástí farnosti Úsobí.
Nový barokní kostel vznikl mezi lety 1749 a 1751. Jeho stavitelem měl být Anselm Martin Lurago. Farnost byla tehdy obnovena a farářem se stal František Felix Procházka. Kostel byl vysvěcen 20. září 1751. Až do roku 1865 se pak jen drobně opravoval a udržoval.
Výjimkou byla oprava po požáru 15. května 1827. Do věže tehdy udeřil blesk a oheň zničil střechu, varhany i oltář. Zvony se v plamenech roztavily. Střecha dostala nový šindel a 17. listopadu 1834 přibyly nové zvony, pojmenované Václav a Michael.
Za první světové války byly oba zvony zabaveny. Po válce je nahradily nové zvony se stejnými jmény. Za druhé světové války byl odvezen jen zvon Václav a na věž se už nevrátil.
K větší opravě došlo v roce 1951, kdy se vyměnila střešní krytina. V roce 1971 ji nahradila krytina z plechu. V roce 1983 byla opravena hřbitovní zeď, v roce 1994 dostala vnější fasáda kostela nový nátěr a v roce 2002 se opravily brány. V roce 2008 sepsali branišovští občané petici za záchranu památek farnosti. Ještě téhož roku se opravily omítky márnice a hřbitovní zdi a sanovaly se základy. V roce 2009 prošly rekonstrukcí varhany a v roce 2010 dřevěné části kruchty.
V roce 2013 proběhl v kostele a na hřbitově archeologický průzkum. V kostele se našlo 28 kosterních ostatků. Archeologové tam objevili také mlecí kámen ze 13. století, na kterém se mlela železná ruda nebo stříbro.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu kostela svatého Václava v Branišově je během jarních a letních měsíců, kdy je venkovní světlo příznivé a příroda kolem památky je v plné kráse. Ideální je dopoledne, kdy je v kostele klid a můžete si prohlédnout interiér bez rušivého davu. Barokní architektura kostela se nejlépe prezentuje při slunečném počasí, kdy se hrají stíny a světlo na fasádě a interiérových detailech.
Doporučuje se využít veřejnou dopravu, pokud cestujete z větších měst. Aktuální spojení zjistěte v dopravním vyhledávači.
Při návštěvě si vezměte pohodlné oblečení a obuv, neboť kostel se nachází v areálu hřbitova, kde jsou často chodníky nerovné. Děti si můžete vzít malý sešit a tužku, abychom mohly si společně nakreslit nebo zaznamenat zajímavosti, které v kostele objevíte. Nezapomeňte také na sluneční brýle nebo klobouk, pokud je slunce příliš silné.
Pro fotografování je nejvhodnější východní a západní strana kostela, kde je příjemné přirozené světlo. Interiér je také krásný, ale pozor na blikání objektivu, které může rušit ostatní návštěvníky. Nejlepší čas na fotografování je brzy ráno nebo pozdě odpoledne, kdy je světlo měkčí a kostel vypadá nejlépe.
V okolí kostela svatého Václava v Branišově stojí za návštěvu Želivský klášter, který se nachází asi deset kilometrů od obce. Tento cisterciácký komplex je skvělou volbou pro další prohlídku, neboť nabízí bohatou historii a krásnou středověkou architekturu. Další zajímavostí je Zámek Větrný Jeníkov, jen pět kilometrů daleko, s jeho barokním zámkem a okolním parkem, který je ideální pro rodinnou výlet.
Pro rodiny s dětmi je návštěva kostela svatého Václava v Branišově zajímavá díky možnosti prozkoumat okolní hřbitov a jeho historii. Děti si mohou vyprávět o starých náhrobcích a památkách, které se zde nacházejí. V okolí pak můžete navštívit Želivský klášter, kde se děti mohou dozvědět o životě mnichů a jejich každodenních činnostech. Zámek Větrný Jeníkov nabízí prostorné prostory, kde se děti mohou volně pohybovat a prozkoumat přírodu v parku.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Branišov, Kraj Vysočina. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 26583/7-4715).
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět do doby, kdy kostel svatého Václava v Branišově byl ještě mladý a plný života. Vesnice Branišov byla tehdy malým městečkem, kde žili lidé, kteří se živili zemědělstvím a obchodem.
Jak to tady vypadalo? Kdo tu žil? Co se tu dělo? Žili zde lidé, kteří se modlily v kostele svatého Václava. Byli to rolníci, kteří se snažili obrodit své pole a žít s rodinou. Byli to obchodníci, kteří se snažili prodat své výrobky na trhu.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
- Cisterciácký klášter založený v roce 1144, významný středověký komplex s gotickou a barokní architekturou.
- Barokní zámek z 18. století s parkem, nachází se v sousední obci.
- Geologické útvary s výhledem na okolí, chráněné území s bohatou flórou a faunou.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Tematická výletní trasa: Branišov a okolí – středověk, barok a příroda
1. Kostel svatého Václava (Branišov) Typ: Sakrální památka, románsko-gotický kostel z 13. století. Proč navštívit? Jedinečná ukázka středověké sakrální architektury s dochovanými freskami a historickým vybavením, typická pro jihočeské a vysočanské regiony.
2. Zámek Větrný Jeníkov Typ: Barokní zámek s parkem, cca 5 km od Branišova. Proč navštívit? Impozantní barokní stavba s bohatou interiérovou výzdobou a rozlehlým anglickým parkem, ideální pro procházku po historických cestách.
3. Želivský klášter Typ: Cisterciácký klášter, cca 10 km od Branišova. Proč navštívit? Nejvýznamnější středověký klášterní komplex v Čechách s gotickými a barokními prvky, spojený s legendou o založení a bohatou historií.
4. Přírodní rezervace Černá skála Typ: Geologická a botanická rezervace, cca 7 km od Branišova. Proč navštívit? Úchvatné skalní útvary a vzácná květena na okraji Žďárských vrchů, vhodná pro krátkou turistiku a pozorování přírody.
Tip: Trasa kombinuje duchovní a historické památky s přírodním zážitkem, ideální pro cyklisty i pěší.
Sezónní doporučení
Jaro: V jarním období se kostel svatého Václava v Branišově pyšní nádherným kvetením okolních polí a louk, což přináší do atmosféry mírnou teplotu a sladký zápach kvetoucích rostlin. Tento čas roku je ideální pro krátké procházky kolem památky, kdy se můžete uvolnit a podívat se na přírodu v plném rozkvětu. Navštěvujícím doporučujeme nosit pohodlné boty a krátkou bundu pro změny teploty během dne. Nejlepší čas na návštěvu je odpolední, když slunce osvítí kostel a jeho okolí v nejkrásnějším světle.
Léto: V letním období nabývají historické památky nového života. Kostel svatého Václava se pyšní dlouhými dny a slunečným osvětlením, které zdůrazňuje jeho architektonické detaily. Atmosféra je plná života, často se zde mohou konat různé akce nebo vystavování umění. Navštěvující by měli být připraveni na možné davy, zejména v hlavní letní sezóně, a doporučuje se brát s sebou slunečnici a oblečení vhodné pro teplý den. Nejlepší čas na návštěvu je ráno nebo večer, kdy je méně lidí a teplota příjemnější.
Podzim: Podzimní atmosféra kolem kostela svatého Václava v Branišově nabývá melancholické krásy. Lesnaté oblasti okolo se barví do růžových, žlutých a oranžových odstínů, což přináší jedinečnou estetiku. Tento čas roku je ideální pro klidné procházky a reflektivní návštěvy památky. Navštěvujícím doporučujeme nosit teplé oblečení, protože podzim může být chladný, zejména v koncepci. Nejlepší čas na prohlídku je odpolední, když se slunce skrývá za oblohou a stromy zbarvují své listy.
Zima: V zimě nabývají historické památky tichého klidu. Kostel svatého Václava v Branišově se pyšní sněhovou pokrývkou a chladným, čistým vzduchem, což přináší pocit odpočinku i v nejvíce rušné době. Atmosféra je klidná a téměř magická, zejména když se slunce zaobaluje do mraků. Navštěvujícím doporučujeme nosit teplý oblek a obuv vhodnou pro sníh nebo mrazivou podlahu. Nejlepší čas na návštěvu je odpoledne, když se sluneční paprsky prolínají s mrakem a osvětlují kostel v jeho zimní krásně.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: RomanM82 / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře